Hlavní obsah

Tři góly, to je dost. Ale s Plzní to není zase tak zlé, mínil gólman Hradce

HRADEC KRÁLOVÉ

Už pomalu zapomněli, jaké to je prohrát doma. Předlouho byl hradecký stadion nedobytnou pevností, i když jen ve druhé nejvyšší soutěži. A pak také zkraje téhle, pro Východočechy, už prvoligové sezóny. „V březnu 2009,“ lovil v paměti brankář Jiří Lindr datum poslední porážky na vlastní půdě. Už to neplatí...

Článek

Nováčkovskou euforii chladnokrevně pocuchala Plzeň. Na zápas s ní nebude brankář vzpomínat rád. „Něco se mi povedlo chytit až za stavu 0:3, uvidíme, co to s námi udělá,“ pokyvoval nevesele.

Už  první půli inkasoval. Horváth báječně zakroutil míč do šestnáctky a Rada dotlačil míč do sítě. „Šlo to do tyče, pak do mých zad, nedalo se to vyrazit,“ líčil spletitou situaci brankář.

Po pauze se znovu výrazněji zapojil do dění. „Málo důrazně jsem rozehrál,“ přiznal. Sled událostí byl pro Hradec děsivý. Kasálek už nestačil hasit nebezpečí čistě. Petrželu podrazil v šestnáctce a na penaltě si smlsnul Rezek.

„To nás definitivně zlomilo,“ pravil Lindr. A stačil inkasovat ještě jednou. „0:3 je dost, ale je to s Plzní, horší by to bylo s celkem, který se pohybuje v tabulce někde dole,“ nedělal si nakonec z prohry příliš těžkou hlavu hradecký brankář. „Průběhu utkání to také příliš neodpovídá,“ narážel na slibnou, ale jen do tyče mířící Pilařovu střelu v úvodu. „Ale Plzeň pak potvrdila svoji kvalitu,“ uznal.

Reklama