Článek
Slavii jste dal veledůležitý druhý gól. Skoro celý stadión protestoval, že šlo o ofsajd. Vy jste si byl jistý opakem?
Stoprocentně. Hlídal jsem si to, držel jsem lajnu. Stál jsem podél hráčů a teprve po přihrávce Bosančiče jsem vyběhl. Pozoroval jsem i pomezního, jestli nezvedne praporek. Naštěstí to posoudil dobře, fakt to bylo v pořádku.
Při zakončení jste si počínal jako starý mazák...
Nechali mě tam volného, měl jsem spoustu času. Mohl jsem naznačit střelu a kopal jsem prakticky do prázdné branky. Tohle se dávat musí.
Čekal jste, že můžete zlomit sérii čtyř zápasů bez výhry právě na Slavii?
No, čekal... Já spíš myslel, že nějakou výhru budeme mít na kontě už před tímhle zápasem. Jenže náš problém byl v proměňování šancí. Teď jsme naopak vytěžili z minima maximum, byla tam snad jedna nevyužitá příležitost. Vítězství je super, ale teď by to chtělo potvrdit doma s Příbramí.
Vyhovuje vám vyčkávat na chyby soupeře?
Právě, že to není zrovna naše parketa. Jenže proti Slavii se ani jinak hrát nedá. Kdybychom to nějak bezhlavě otevřeli, oni by nás asi potrestali. Hlavně jejich záložníci jsou nepříjemní. Pořád si mění místa a blbě se brání. Taky jsme s tím prvních patnáct minut měli veliké problémy.
Ve Slavii jste před lety působil. Cítíte ještě proti tomuto klubu nějakou zvýšenou motivaci?
Vůbec, vždyť už je to strašně dávno. To spíš mladší kluci od nás jako Gebre Selassie, Vácha nebo Gecov, kteří ve Slavii byli ještě nedávno, ti to prožívají víc.
