Rubriky:

1. liga

Hráčům opakuji, ať nerozhazují a váží si každé koruny, říká trenér Slavie Petrouš

14. prosince 2010 09:24

Když byl koncem září Michal Petrouš vedením klubu pověřen, aby coby dosavadní asistent převzal tým Slavie po Karlu Jarolímovi, byla to pro něj velká výzva. Bývalý nekompromisní obránce a velký dříč, který v nejvyšší soutěži odehrál 313 zápasů, chce bojovat i jako kouč. A i když červenobílí zažívají kritické období, věří, že to mužstvo ustojí.

 

Petr Horník, Právo

Nepředstavoval jste si angažmá ve Slavii trochu jinak?

Rozhodně. Čtrnácté místo není důvod k jásotu.

Vzít Slavii je za normálních okolností určitě výzvou, ale v současné situaci – není to strkání hlavy do oprátky?

V první řadě jsem byl vedením klubu postaven před hotovou věc. A ta situace ještě nebyla tak vyhrocená. Nemohl jsem vědět, jak moc se to může prohlubovat. Ale i tak říkám: trénovat Slavii je vždycky obrovská čest. To se prostě neodmítá.

Znáte recept, jak zlepšit ovzduší kolem týmu?

Byl jsem bojovník jako hráč a jsem i takový trenér. I přes všechna negativa budu bojovat, jak to půjde. Věřím, že se situace ohledně dluhů srovná a kluci od 3. ledna, kdy začínáme přípravu, budou myslet jen na fotbal. Pokud ne, bylo by to špatné.

Jak moc se na slávistickém podzimu projevily ekonomické problémy klubu? Hráčům stále dluží dost peněz…

Když jsem tým převzal, ani jsme se o tom tolik nebavili. Jenže pak se to stupňovalo, kabina to dost řešila. Přípravu to chtě nechtě naruší.

Zažil jste jako hráč, že by vám zaměstnavatel dlužil?

Nějaké dlouhé zpoždění ne. Maximálně měsíc. Měl jsem štěstí, že jsem byl v týmech, kde to nějak fungovalo. Ale i tak se dokážu vžít do role našich kluků. Taky jsem měl nelehké období. Skoro každý má závazky, musí měsíc co měsíc něco splácet…

Kolikrát jste se svými svěřenci řešil jejich finanční problémy?

Oficiálně asi dvakrát nebo třikrát. Taky s nimi v té kabině nejsem pořád. Je pravděpodobné, že to řeší daleko víc. Když dva tři měsíce nejsou peníze, na klidu jim to nepřidá. Nejvíc starostí mají ti mladší kluci, kteří hrají třeba za 15 tisíc. Neměli kam sáhnout, půjčovali si od rodičů.

A jak to snášíte vy? Máte vyděláno?

Byl jsem vždycky zvyklý se uskromnit, taky jsem si sáhl na dno. Ale nemám takové náklady na život. Navíc vydělává ještě manželka, která má s tchyní firmu na dentální materiály.

Kdy jste si sáhl na dno?

Když jsem skončil s fotbalem, dělal jsem učitele ve škole. A když jsem trénoval v Čelákovicích, pracoval jsem ještě k tomu ve firmě, která prodávala diáře. Jezdil jsem po firmách, nabízel jim tyhle věci. Rozhodně toho období nelituju. Aspoň jsem se při tom naučil jednat s lidmi.

Takže hráčům radíte, ať si šetří peníze?

Snažím se jim říkat, ať nerozhazují za hlouposti a váží si každé koruny. Říkám, ať to teď skousnou a na hezkou dovolenou jedou třeba v létě. Pak by nemuseli řešit problémy.

Hned po Novém roce se třetího ledna fotbalisté sejdou k nemilované zimní přípravě. Co jim slibujete, zažijí galeje?

Bude to tvrdé. Já zažil jako hráč spoustu trenérů a třeba příprava pod panem Petrželou hodně bolela. Ale my z toho pak dlouho žili. Kluci si musejí hrábnout na dno, některé tréninky půjdou za hranici možností.

Připouštíte si vůbec, že Slavia hraje o padáka?

Aktuální postavení je realitou. Jsme bod od sestupu, ale taky šest od osmého místa. Prvořadá je záchrana, s tím jdeme do přípravy. Hned na úvod jara nás čeká klíčový zápas s Brnem a od toho se můžeme odpíchnout. Proto chci, aby hned od začátku jeli kluci nadoraz.

Kolik hodin denně teď myslíte na fotbal?

Úplně vypnout nedokážu. Přemýšlím nad některými zápasy, co jsem mohl udělat líp. Řeším hráčský kádr, sestavu, přípravu…

Jak řešíte hráčský kádr?

Zajímá mě, kolik hráčů půjde do přípravy, chci mít jasno. Stáhli jsme některé kluky z hostování, dával jsem si dohromady jména podle postů.

Slavii opouští kvarteto Belaid, Ragued, Trapp a Jaroslav Černý. Mohl jste do toho jako trenér mluvit?

Černému končila smlouva. Vedení mu nabídlo novou, ale za podmínek, které neakceptoval. Je to škoda, v bojích o záchranu by to byl dobrý a zkušený hráč. Ale na druhou stranu je mu jednatřicet a pro něj jedna z posledních šancí udělat velký přestup. Trapp dal výpověď kvůli dluhům, k tomu nemám co říct. Dá se to řešit různými způsoby, on se rozhodl takhle… Znám ho z Plzně, vždycky to byl bojovník, nic nevypustil. Taky bych ho bral.

A co Belaid s Raguedem?

U Ragueda to byla otázka financí. Byl to drahý hráč a v naší situaci jediným možným řešením bylo zbavit se ho. Takhle mi to postavilo i vedení. Ale jinak jsem si u něj nemohl na přístup stěžovat, i když nehrál. To s Belaidem to bylo jiné. Kdybych chtěl, mohl jsem ho mít dál. Ale já řekl ne. Šancí dostal spoustu. Fotbalista je to výborný, ale chybí mu srdce. Věděl, co po něm chci, hodně jsem s ním mluvil. Jenže on nemá pojem, co je profesionalismus. Jeho přístup k tréninku byl špatný, pak to bylo vidět i v některých situacích na hřišti. Do bojů o záchranu prostě s takovým hráčem jít nechci.

Nemáte strach, že budou chybět zkušenější hráči?

Ale ne, máme jich pořád dost. Jsou tam Koubský, Kaufman, Jarolím, Kisel, Hubáček, Vlček. Osa týmu. Podle mě tam těch starých bylo až moc.

Budete požadovat posily? Může si to klub vůbec v současné situaci dovolit?

Chtěl bych gólového útočníka. Ten nám na podzim chyběl. Snažíme se, ale je to omezené financemi. Vrátili se nám kluci z hostování. Třeba Mareš z Hlučína, Trubila z Bohemky, brankář Hanuš z Hradce. Stáhl jsem si Dostála z Čelákovic a z dorostu tam máme Petráka.

Počítáte s tím, že Slavia někoho prodá, aby byly peníze?

Zájem je o Čelůstku nebo Milana Černého. Bude se řešit, jestli odejde jeden nebo oba. To rozhodne vedení. Já s tím musím být smířený, protože jde o to, aby Slavia vůbec přežila. Byl bych rád, kdyby si to fanoušci uvědomili. Jinak by takoví hráči neodcházeli.

Fanoušci jsou rozezlení, dokážete je pochopit?

Chápu, že chtějí vítězství, stejně jako my. Když si z nich sparťani pořád utahujou, neposlouchá se jim to dobře. V osmi zápasech jsme vedli a nevyhráli, to je hrozný. Když vidím, jaké někdy inkasujeme góly, ani se lidem nedivím, že jsou naštvaní. Často jde o selhání jednotlivce. Někdy bych nejradši vběhl na hřiště…

Jak byste si vedl?

Samozřejmě bych to nezvládl. Ještě před čtyřmi měsíci jsem hrál divizi za Litol, ale už to byla hrana. Netrénoval jsem, nešlo to stíhat se Slavií. Teď už tam hraje jen brácha Adam.

Jako trenér jste do ligy skočil rovnýma nohama. Kde jste získal zkušenosti?

V Plzni jsem byl rok a půl po boku Standy Levého a to mi dalo strašně moc. Chviličku jsem pracoval i s Frantou Strakou. Jako hráč jsem si z každého trenéra snažil něco vzít, ale chtěl bych být sám sebou. Věřím vlastní filozofii. Byl jsem poctivý fotbalista a to samé požaduju jako trenér. Každý by měl makat pro tým a na nic si nehrát. Když vidím třeba takového Messiho, co všechno udělá pro mančaft…

Když nemusíte řešit fotbal, jaký je pro vás nejlepší způsob odreagování?

Naštěstí i za téhle situace pořád dobře spím a to je fajn relax. A jsem co nejvíc s rodinou. Dceři Adélce bylo osmnáct, hodně času trávím se synem Pepčou, kterému je šest a půl.

Bude z něj pokračovatel slavného fotbalového jména?

Zatím hraje u nás v Hovorčovicích. Je to levák, trochu podsaditější. Takový Pavel Horváth… Docela mu to jde, už hraje s kluky, kteří jsou o dva roky starší.

Jan Krůta, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..