Hlavní obsah

Titul, řidičák, postup. Prožil jsem báječný rok, libuje si sparťanský mladík Kadlec

PRAHA

Rok 2010 byl v dosavadní kariéře osmnáctiletého útočníka Sparty Václava Kadlece nejlepší. V jeho první polovině získal se Spartou titul. Na podzim získal Superpohár, podílel se na postupu letenského týmu do jarní fáze Evropské ligy, zahrál si hned za dvě nejvýznamnější reprezentace a v dresu obou dal gól. „A dostal jsem taky řidičák,“ dodal s úsměvem.

Foto: Alessandro Fucarini, ČTK/AP

Fotbalisté Sparty Václav Kadlec (vlevo) a Ondřej Kušnír oslavují remízu na hřišti Palerma, která přinesla postup do osmifinále Evropské ligy.

Článek

„Byl to opravdu perfektní rok a báječný podzim,“ liboval si. Radost mu udělal i los Evropské ligy. „Přál jsem si Manchester United, ale Liverpool také není špatný. Je to tým plný hvězd. Před několika lety jsem tam byl na týdenní stáži, takže se tam znovu vrátím, jsem z toho naprosto unesený. Samozřejmě mám ohromnou radost, i když vím, že to bude těžké. Šance překvapit je tu ale vždycky, takže my se o postup rozhodně popereme,“ říkal spokojeně.

Na podzim nastřílel devět gólů. A rozhodně ne ledajakých co do významu. Trefil se v kvalifikaci Ligy mistrů proti Liepaji, dvakrát skóroval v Evropské lize, naposledy dal gól CSKA Moskva. V Gambrinus lize si připsal čtyři zásahy a po jednom v premiéře za reprezentační áčko v kvalifikaci pro ME v Lichtenštejnsku a při prvním startu za jednadvacítku v přípravném duelu proti Ukrajině. „Je to dobrá bilance, ale v Gambrinus lize jsem chtěl dát víc gólů. I když čtyři taky jdou,“ konstatoval.

S africkou legií si rozumí

Spartě však nevyšel úvod podzimní části sezóny... „Je to škoda. Každý tým má období, kdy se mu chvíli daří a chvíli ne. My jsme to ale překonali a nastartovali se, takže nakonec můžeme být s podzimem spokojení,“ odmítl chmurné myšlenky.

Velmi si cení prvního startu v reprezentačním áčku. Jenže po něm hned přišlo vyřazení ze sparťanského základu. Záměr letenského kouče Chovance – utlumit mladíka v rozletu – v tom nevidí...

„Když jsem se dostal do národního týmu, byl jsem zrovna nahoře. Dařilo se mi a dával jsem góly. V mém věku bylo zákonité, že přišel útlum. V té době mi to opravdu moc nešlo. Výkony nebyly ideální, to vím sám. Padla na mě možná nějaká únava. Nevím. Nemohl jsem ani čekat, že budu nastupovat pořád. Bral jsem to v klidu a snažil se, aby se mně forma co nejrychleji vrátila,“ přiznal.

V útoku má velikou konkurenci především v africké legii – v Kweukem s Wilfriedem. Dokáže však hrát i s nimi či přesněji za nimi a prosadit se... „S Leem a Bonym se hraje skvěle. Udrží každý míč. Můžete balón kopnout nazdařbůh někam do prostoru. Oni si ho vybojují a udrží. Mají obrovskou sílu. Pro mne je výhoda v tom, že rozbijí obranu a já tam mám pak prostor, kam mi navíc i dokážou dát míč,“ liboval si s vírou, že se sejdou v téhle trojici i po Novém roce a půjde jim to jako v závěru podzimu.

Reklama

Související témata: