Článek
Asi pro vás muselo být velkým zadostiučiněním, když jste porazil Spartu a celý stadión při vašem odchodu ze hřiště povstal a aplaudoval. Dokonce i letenští rowdies přestali trhat sedačky a začali na vás bučet.
Pro mě bylo větším zadostiučiněním slyšet plzeňské fanoušky než bučící sparťany.
Atmosféra zavládla na plzeňském stadionu skutečně báječná. Takovou návštěvu si nevybavují ani ti nejstarší pamětníci. Vyprodáno a k tomu pár tisíc fanoušků navrch...
Zaplaťpánbůh, že máme díry v plotě a lidé mohli přijít. V takové atmosféře musí fotbal bavit nás i diváky, i když ti za bránou měli k dění na hřišti hodně daleko. O to větší radost museli mít, když právě tam padl jediný gól. Ve druhé půli už stáli za Blažkovou bránou sparťanští fanoušci, takže už jsme branku dát nechtěli. Neměli by z ní určitě patřičnou radost.
Gól to byl parádní, i když i vy jste evidentně trnul, zda míč po trefě do břevna dopadl za čáru Blažkovy brány.
Na bránu jsem přes zeď postavenou ze sparťanských hráčů vůbec neviděl, takže jsem počkal, kam si stoupne Řepka a balón poslal dírou kolkem jeho hlavy. Jen z vyprávění spoluhráčů jsem věděl, že Blažek nestojí uprostřed brány, ale blíž k jedné tyči. A skutečně jsem nebyl přesvědčený, zda míč spadl za čáru. Teprve když jsem se podíval na pomezního, mohlo se slavit.
Nebál jste, že by pomezní nemusel gól uznat?
Kdyby ho neuznali, to už by byl asi vrchol.
Dal už jste někdy podobnou branku, při níž jste trnul, zda míč odrážející se od břevna doputuje za čáru?
Jednou ještě ve starém Edenu. Kopal jsem penaltu a mladému Čalounovi se míč odrazil od nohy do břevna a dolů k zemi. Jenže tehdy bylo evidentní, že dopadne metr za čáru. A také v Plzni jsem jeden podobný gól dával, jenže ten neplatil.
V závěru podzimu i v úvodu jara se bodový náskok vaší Plzně neustále ztenčoval a v duelu se Spartou jste o něj mohli přijít úplně. Jenže opak byl pravdou, Spartu jste udolali, vedední v lize si pojistili.
Vyhráli jsme, což je pro nás strašně důležité. Nebyl to lehký zápas, protože Sparta se po našem gólu hodně tlačila dopředu, neudrželi jsme balón, nedostávali se k protiútokům, nebyli jsme nebezpeční. Naštěstí si naši obránci vedli velice dobře a soupeře nepustili do šance. V tom byl klíč, že jsme Spartu porazili. Ve druhé půli jsme sice nehráli nijak oslnivě, ale i tak si výhry strašně cením.
V příštím kole proti Českým Budějovicím budete ovšem nuceně absentovat, neboť jste si vykoledoval distanc za čtvrtou žlutou kartu.
Nedá se nic dělat, faul na kartu jsem udělal, to prostě k fotbalu patří. Chtěné to rozhodně nebylo.
