Hlavní obsah

Když je třeba, umím zařvat, tvrdí o sobě tichý brněnský Dostálek

V sobotu na Letné po utkání nemohl pořádně mluvit. "To už je druhý zápas za sebou, jsem vykřičený," říkal brněnský kapitán Richard Dostálek (36), považovaný za jednoho z nejtišších hráčů v lize. Z porážky 0:2 však zdeptaný nebyl...

Foto: Igor Šefr, ČTK

Kapitán Brna Richard Dostálek.

Článek

Jste hodně zklamaní po prohře na Letné?

My nejsme zklamaní. Chvilkama jsme předváděli slušný fotbal. Nemusíme se za náš výkon stydět. Udělali jsme bohužel chyby v obraně a některé z nich dokázali domácí potrestat. Jak jsme minulý týden dokázali dávat góly, tak jsme je tento týden sami dostali a body zůstaly na Letné.

Ale hráli jste hodně odvážně. Věřili jste, že můžete uhrát alespoň remízu?

Věřili jsme tomu. Přijeli jsme hodně sebevědomí, nažhavení, ale moc brzy jsme dostali gól. Byla to zbytečná chyba, kdy jsme nezavřeli včas obranu. A hrát proti Spartě, když od páté minuty prohráváte, to je strašně těžké. Navíc my nejsme mužstvem, které by jezdilo po zadku a odkopávalo balóny od vlastní šestnáctky. Máme v týmu víc fotbalistů než bojovníků. kdyby to bylo naopak, pak jsme tu možná remízovali.

Doma jste dostali na podzim od Sparty pět branek, teď u ní jen dvě, ale žádný gól jste v obou zápasech nedali. Je hodně těžké se prosadit proti Spartě?

Je, ale na druhou stranu jsme o třídu lepší, než jsme byli na podzim.

Humor vám nechybí...

Musíme tu situaci uvolnit, protože kdybychom se měli stresovat i po prohře na Spartě, byli bychom sami proti sobě. Skóre už v téhle sezóně nevylepšíme, musíme uhrát dostatečný počet bodů, abychom se zachránili. Máme k tomu ještě devět kol.

Není přeci jenom Sparta slabší, když nemá Wilfrieda?

Nemyslím, Kweuke ho zastoupí. On je strašně silný v osobních soubojích. My jsme měli vzadu na kilogramy o hodně lehčí obránce a on si je obrazně řečeno hodil na záda a odstavil. Navíc hodně Sparta získala příchodem Pekharta. Ale na podzim u nás hrála lepší fotbal.

Říkáte, že nejste zklamaní, ale vaše postavení v tabulce je hodně na pováženou...

To jo, nikomu se nechce být tak dole, proto není lehké spoluhráče neustále burcovat. Pod námi už je jen Ústí. Nějak hůř být tedy nemůže. Ale my jsme věděli, že první čtyři jarní kola budou velice těžká. Říkali jsme si, abychom vůbec uhráli nějaký bod. Povedlo se nám získat čtyři. To asi nikdo nečekal, ani my ne... Pro nás se začíná lámat chleba až teď. Hrajeme se soupeři v naší blízkosti. Musíme vyhrávat doma a přivézt nějaké body i z venku.

Ale může se stát, že vám nakonec vezmou bod kvůli údajnému neoprávněnému startu Pejiče proti Slavii. Kalkulujete s touto variantou?

Kdepak, o tom vůbec nepřemýšlíme. Nemá smysl myslet na to, co bude když... Je třeba si vyčistit hlavu a koncentrovat se na nejbližší zápas.

Jak moc chybějí zkušení borci Trousil a Polách?

Na to se těžko odpovídá. Oni tu prostě nejsou. Když jsme i s nimi nastupovali na podzim, prohrávali jsme. Teď hrajeme bez nich, zase prohráváme... To asi není ani otázka pro mne.

Je těžké dirigovat tohle mladé mužstvo?

Je to těžké, protože v něm jsou i hráči, kteří ještě nerozumí úplně všechno česky. Ale vynahrazují to bojovností. Když se na ně pak na hřišti zakřičí, tak reagují. Sice třeba nevědí úplně přesně, co se po nich chce, ale reagují. Tohle není špatné mužstvo, jen potřebuje zrát, víc se poznat.

To na ně křičíte vy?

Jistě, však také druhý zápas po sobě nemůžu pořádně mluvit, jak jsem vykřičený. Od toho ale na hřišti jsem.

O vás se ale spíš říká, že jste tichý...

Zeptejte se, co se dělo v kabině po utkání s Mladou Boleslaví. Spoluhráči vám potvrdí, že jsem byl hodně slyšet.

Reklama

Související témata: