Hlavní obsah

Peníze nemáme, obrovský charakter ano, kvitoval obrat v Plzni slávista Kisel

Zdeněk PavlisSport.cz

Jeden katastrofický scénář stíhá druhý, nad fotbalovou Slavií kdekdo dělá kříž a věští jí pád do záhuby, sešívaní přesto stále žijí a alespoň v nějaké zítřky doufají. Na hřišti tedy určitě. A nic na tom nemění, že hráčům nepřišla od začátku roku na účet ani koruna a že ani poslední jednání a slibné zvěsti obrat nepřinesly. „Peníze nemáme, sílu a charakter však ano,“ chválil svůj tým Karol Kisel poté, co Slavia v pondělí vstala v Plzni z mrtvých a s ligovým lídrem uhrála senzační remízu.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Karol Kisel může být na své slávistické spoluhráče skutečně pyšný,

Článek

Povedl se vám doslova šokující obrat. Prohrávat ještě dvě minuty před koncem o dva góly a nakonec získat bod, to už je velký kumšt...

A také důkaz síly a obrovského charakteru, který v sobě naše mužstvo má.

Možná i důkaz toho, že Plzeň si není na cestě za titulem zdaleka tak jistá sama sebou, jak se snaží předstírat. Jak jinak si vysvětlit kolaps, který ji postihl?

Třeba tím, že domácí v závěru kondičně odešli, třeba kontaktním gólem, který jsem vstřelil a jenž nám dal doslova křídla.  Plzeň se najednou ocitla pod tlakem, čemuž se nelze zase až tak divit. K titulu má hodně blízko a zároveň daleko, takže obavy v jejích řadách určitě panovaly.

Z toho, že nevydrží a vedení neuhájí? Že se jí nedostává sil?

I z toho. Každou minutou odcházeli domácí víc a víc, už jsem u nich neviděl dost sil na to, aby nás atakovali a presovali, jako třeba v první půli. A když se k tomu přidaly obavy o výsledek...

Teď budou v plzeňských řadách panovat ještě větší, protože dost možná jste Horvátha a spol. o titul připravili...

Stále drží primát ve svých rukou. Jenže je rozdíl vést tabulku s šestibodovým a čtyřbodovým náskokem. A to nemluvím o dvou gólech inkasovaných v samém závěru, které pro domácí rozhodně nebyly něčím příjemným a dost možná se na nich promítnou.

Mohli jste Plzni zasadit ještě větší ránu a nakonec ji i o remízu obrat. Kdyby třeba sudí neuznal domácím první gól, jenž padl z ofsajdu, kdyby odpískal po zákroku Rezka na pronikajícího Kaufmana penaltu.

Ofsajd jsem neviděl, takže nemohu sloužit, i když podle televizního záznamu o postavení mimo hru šlo. Pokutový kop však nařídit mohl. Byla to penalta naprosto jasná, protože šlo o skluz v šestnáctce a ještě ke všemu zezadu. Já bych se ji nebál odpískat, jenže nejsem sudí.

Takže sudí vás nakonec obral o výhru, jako vás obírají o peníze utajovaní majitelé Slavie. Nebo snad už po strahovských jednáních v minulém týdnu a po vyslovovaných nadějích došlo k nějakému posunu?

Žádné nové informace, žádný posun. Sám bych byl přitom rád, kdyby se všechno co nejdřív vyřešilo. A myslím, že za výkony předváděné na hřišti bychom si to i zasloužili. Víc už proto opravdu udělat nemůžeme. Zbývá jen věřit...

Máte pro svou víru nějaké indicie? Slib, že k posunu na cestě za záchranou fotbalové Slavie dojde?

Nic takového. Zbývá nám jen víra, že tomu tak opravdu bude. Když ne v úterý, pak alespoň v průběhu nastávajícího týdne. Uvidíme, co se v průběhu příštích dnů stane.

Generální ředitel vašeho klubu Miroslav Platil v pátek sliboval, že nový investor je na cestě a že i pro hráče se už konečně najdou peníze, jež jim klub dluží.

Před Velikonoci jsme je nedostali. Ani peníze, ani žádné nové informace.

Co když se tedy nestane zase nic? Co když se jednání dál povlečou a vy budete čekat na peníze marně?

Na to teď nemyslím. Natož abych předjímal, jak v takovém případě zareagujeme.

Co třeba stávka, o níž jste už také uvažovali? Co bojkot příštího ligového duelu s Ústím?

Nejdříve musíme vědět, co se stane. Pak si sedneme a uvidíme. Nemám však rád mluvit ve stylu co když nebo co kdyby.

Reklama

Související témata: