Článek
V předchozím kole s Olomoucí jste měli problémy v prvním poločase, v Teplicích se situace opakovala. Není to tím, že ligová kola ubíhají, závěr ligy se blíží a povinnost neustále vyhrávat na vaše svěřence doléhá?
To s našimi výkony proti Hanáků a v Teplicích nemá žádnou spojitost. Jsme pod tlakem pořád. A permanentně.
Čím tedy vysvětlíte, že se vaše mužstvo tak zdlouhavě rozjíždí a dech nabírá až ve druhé půli?
Soupeřem, který proti nám hraje. A třeba Teplice jsou protivníkem, jemuž se proti nám daří víc, než kterémukoli jinému mužstvu. Když se k tomu přidá, že první poločas nebyl v našem podání tak kvalitní, jako druhá půle, neboť se nám nedařila kombinace, chybovali jsme v přihrávkách a ke všemu dostali laciný první gól, vysvětlení je zřejmé.
Nebylo chybou i to, že Podaný, Pehkart a Kerič přišli na hřiště až ve druhé půli? Vždyť právě oni hru rozhýbali, oživili a nakonec zachránili remízu!
Naše rozhodování je vždy strategické, neboť vychází ze soupeře, s nímž hrajeme a taktiky, se kterou do zápasu jdeme. Samozřejmě že rozhodující je vždy forma hráčů.
Takže forma rozhodla, že v těžkém teplické konfrontaci dostal příležitost mladík Pavelka před zkušenějšími spoluhráči? Nebyl to přílišný risk?
Nehraje roli, že liga finišuje a hraje se závěr soutěže, my o sestavě rozhodujeme na základě sportovní výkonnosti. Minule proti Olomouci nezahráli podle našich představ Kladrubský a Abena, takže příležitost dostal Pavelka. Nepodal špatný výkon, na hřišti patřil k těm dobrým.
V zápase pro Spartu hodně důležitém se na teplických Stínadlech neprosadil Kweuke, který vám na jaře zařídil spoustu důležitých bodů. Čím to, že ho Severočeši tak dokonale přikryli? Nedali tím recept i vašim dalším soupeřům, jak si s ním poradit?
Pomohl jim sám, protože v první půli hrál hodně staticky. To se pak soupeřům brání snáz. Jakmile ale ve druhém poločase zlepšil Kweuke pohyb, měli s ním domácí obránci starosti.
Hodně vám chybí i góly Kweukeho, který se střelecky trápí a nemůže se střelecky prosadit.
To není o trápení, ale o jeho sebevědomí, protože i v Teplicích se do šancí prodral. Netlačím ale na něho, chci, aby situace řešil tak, jak byl zvyklý. Nezapomínejme, že je mu pořád osmnáct let...
Čtyři kola před koncem ligy zachováváte až neskutečný klid. To opravdu nemáte obavy, že vás mohla remíza v Teplicích připravit o titul? Že čtyř, resp. pětibodové manko na Plzeň už nemusíte ve čtyřech zbývajících kolech dohnat?
Je mně jasné, kolik bodů ztrácíme. Zbývají ale ještě čtyři zápasy, v nichž půjdeme jednoznačně za svým cílem.
