Článek
Klein, který bude od června volným hráčem, by rád měl co nejdříve jistotu dalšího angažmá. "Budu úplně zadarmo, takže by to mohlo částečně vykompenzovat fakt, že jsem čtyři měsíce kvůli kolenu nehrál," řekl v rozhovoru s ČTK Klein.
Momentálně se v domovském Brně zotavuje po chirurgickém zákroku. "Hodně plavu, jezdím na kole a už jsem si lehce vyzkoušel i fotbal. Ale není kam spěchat, hlavně chci být dobře připravený na další sezonu, a do té doby je ještě času dost," uvedl Klein.
Letošní ročník byl pro šestadvacetiletého středního obránce, který v české lize nasbíral ve Spartě a v Teplicích 172 startů a vstřelil dvanáct branek, hodně turbulentní. Loni v polovině srpna kývl na nabídku Konyasporu, jehož vábení předtím dvakrát odolal. Těšil se na svoji premiérovou štaci v zahraničí, ovšem při angažmá v Turecku rychle vystřízlivěl.
Ve špatný čas na špatném místě
Podobně jako většina českých hráčů, kteří do země půlměsíce jdou zkusit štěstí. "Asi jsem byl ve špatný čas na špatném místě. Angažmá v Turecku je trochu ruleta, takové buď, anebo," vzpomínal Klein, který si předloni v přípravném duelu s Maltou připsal také reprezentační start.
Od srpna do ledna nasbíral v Konyasporu, kde se potkal s krajanem Bořkem Dočkalem a slovenskými hráči Peterem Grajciarem a Ivanem Lietavou, jen pět startů. I když od trenéra prý marně čekal na vysvětlení.
"Trenér byl pořád v pohodě, pořád říkal, že je se mnou spokojený. I s tím, jak pracuju na tréninku, ale asi to ve skutečnosti bylo všechno jinak. Na začátku říkal, že si potřebuju zvyknout na Turecko a aklimatizovat se, ale ani pak to nebylo o moc lepší," uvedl Klein, s kterým v klubu v lednu skončil i Dočkal, jenž se vrátil do Liberce.
Také Klein postupně vycítil, že mu angažmá v Konyasporu štěstí nepřinese. "Po jednom ze zápasů se trenér ptal na to, co si myslím o naší hře. Před celou kabinou jsem to udělal, a i když s tím spoluhráči vnitřně souhlasili, nikdo se za mě před trenérem nepostavil. Nebylo to nic vůbec dramatického, jen jsem slušně vyjádřil svůj názor, ale trenérovi se to asi nelíbilo. A pak jsem začínal tušit, že už moc dalších šancí nedostanu," líčil Klein.
Na konci ledna se proto s vedením klubu dohodl na zrušení čtyřleté smlouvy. Klein to udělal i za cenu toho, že se vzdal části výdělku. "Musel jsem to udělat, protože jinak bych tam asi dodnes trénoval s B-týmem nebo se připravoval individuálně. To by ale nemělo budoucnost. Takže nějaký ústupek byl nutný a já ničeho nelituju," řekl Klein.
S odstupem ale na štaci v Konyasporu nevzpomíná jen ve zlém, byť některé zákonitosti tureckého fotbalu nechápal. "Jsem rád, že jsem poznal jinou zemi, kulturu a mentalitu. Co se týče fotbalu, je to trochu jiný svět. Z Čech jsem zvyklý třeba na mnohem lepší zázemí pro tým," porovnával Klein.
Na některé historky bude zase vzpomínat se spíš shovívavým úsměvem. "Poznal jsem, co je pravá horkokrevnost, když se kluci na tréninku několikrát servali. Bylo tam prostě dost lidí a každý myslel, že může hrát. My Češi a Slováci jsme to sledovali spíš zpovzdálí... Nebo když nám trenér tři dny před zápasem zakazoval chodit do posilovny, že to prý není profesionální," vyprávěl Klein.
Podle něj je sestup Konaysporu do druhé ligy jen logickým vyústěním klubové politiky. "V Čechách se fotbal proti Turecku dělá hodně koncepčně. Ale tady přišlo v létě dvacet nových hráčů a v zimě patnáct. Obměna byla v týmu obrovská a také to o něčem vypovídá," uvedl Klein.
