Článek
„Markoviče už nemáme, proto hrajeme na dva hrotové hráče. Byli jsme důraznější, bojovnější a vytvořili jsme si víc nebezpečných situací v pokutovém území,“ těšil se v pátečním pozdním večeru po předehrávce 3. kola ligy žižkovský kouč Martin Pulpit.
Markovič, který v minulé sezóně pomohl k tomu, že Žižkov měl s Duklou ve druhé lize příznivou bilanci, se proti svým bývalým spoluhráčům a současnému spolubydlícímu v žižkovské bráně Tomáši Vaclíkovi vůbec neprosadil. Uspěli fotbaloví chuďasové, jak se Žižkovu vzhledem k finančním trablům říká, po letech znovu mocný a zajištěný rival odjel s prázdnou. „Jsem na sebe naštvaný, vůbec k ničemu jsem se nedostal,“ tiše a posmutněle hodnotil Markovič.
„Mrzí mě, že se do ničeho nedostal,“ usmíval se Vaclík. Nemusel čelit žádné Markovičově střele. „Kevin (Lafrance) a Tomáš (Procházka) ho dokonale vymazali,“ chválil gólman beky. „Tom ho zná z tréninků moc dobře, dokonale si s ním poradil,“ viděl dál Vaclík a s ním i spokojené žižkovské publikum, které jméno svého bývalého miláčka při zápase v pohodové atmosféře také skandovalo.
Ilija Nestorovski z Viktorie se raduje z gólu proti Dukle.foto: <a href="http://www.ctk.cz/">ČTK</a>/Stanislav Zbyněk
Ani Markovičovo vychytralé vyčkávání za zády rozehrávajícího brankáře nepřineslo Dukle efekt. „Hned na mě někdo křičel, že je za mnou, ať dám pozor, tuhle situaci z nějakého videa pochopitelně dobře znám,“ culil se Vaclík marnému pokusu o vykutálenost v podání protivníka, k němuž má blíž než ke komukoli jinému. Souběh událostí zapříčinil, že obývají jeden byt.Utkání mohli důkladně probírat i večer před výkopem.
„Ale ne. Ani jsme se moc nebavili. Když jsem přišel domů, Míra skajpoval s přítelkyní, ráno jsme se minuli. A teď po zápase jsme si jen podali ruce,“ pravil Vaclík po prvním žižkovském zisku v sezóně. „Odrazili jsme se ode dna,“ liboval si brankář.
„A nedostali jsme se do minusu v tabulce pravdy,“ byl potěšen i kouč Pulpit, jehož svěřenci prohráli první dva duely v Hradci i Příbrami. „Jenže nebyli jsme v nich horší, takže žádná panika nevládla,“ tvrdil Vaclík. „A teď jsme rádi, že nejdeme s nulou do těžké série - jedeme do Boleslavi, máme Olomouc, pak na Spartě...,“ vyhlížel další bitvy strážce žižkovské brány.
Zprava Petr Mach z Viktorie Žižkov v souboji s Tomášem Bergerem z Dukly Praha.foto: <a href="http://www.ctk.cz/">ČTK</a>/Stanislav Zbyněk
Nikdo z profesorsky hrající Dukly na něj nevyzrál. „Rozhoduje se v pokutových územích, minule jsme v nich vyhráli souboj s Budějovicemi, teď jsme neuspěli,“ lamentoval kouč Luboš Kozel. „Výsledek je zklamání, hra až tak ne, ale bodovat jsme měli, bylo na to,“ přemítal kapitán hostů Patrik Gedeon.
Domácí fandové si užívali. Mohli oslavovat nového hrdinu, makedonskou letní posilu ze Slovácka. „Dan Bartl to poslal před bránu, jen jsem nastavil nohu,“ líčil Nestorovski zdatně česky po svém prvním zásahu v dresu Viktorie.
Tradiční „děti moje hrrr na ně!!!!“ tak opět hrdě zaznělo na prvoligové scéně. Až nečekaně slušná - více než čtyřtisícová - návštěva přišla v pátečním večeru na Žižkov. Ale termín fandy zdá se nijak neoslovil. „Ne televizním přenosům. Ano tradičním výkopům,“ stálo na jednom z četných transparentů přání, aby Žižkov hrával tradičně v neděli dopoledne. I trablům s osvětlením by se tak vyhnul. Občas jeho část vypadla, o první slávu v novém ročníku ligy to však červenobílé nepřipravilo.
