Rubriky:

1. liga

Je možné, že už brzy z Plzně odejdu, říká trenér Vrba

15. prosince 2011 09:30

Tvrdohlavý a úspěšný. Takový je trenér Pavel Vrba, tvůrce letošní plzeňské fotbalové pohádky. Ta začala v květnu ziskem mistrovského titulu, pokračovala úspěšnou kvalifikací do hlavní soutěže Ligy mistrů a účinkováním v ní. Vrba přesto nevylučuje, že v Plzni může brzy skončit.

 

Jan Handrejch, Právo

V Plzni jste už čtvrtý rok a to je na české poměry dlouho. Množí se spekulace, že brzy můžete odejít do zahraničí. Je to pravda?

V Plzni mám smlouvu ještě na půl druhého roku. Ale já už dvakrát dostal facku, když jsem ji vůbec nečekal. Třeba ji dostanu potřetí.

Mluvíte o vyhazovech z Baníku a ze Žiliny?

Ano. V Baníku jsem byl asistentem Františka Komňackého. Realizační tým šlapal, vybojovali jsme titul a vedení klubu mi smlouvu neprodloužilo, musel jsem odejít. To bylo v roce 2004. V Žilině jsem získal titul a o rok později, v roce 2008 skončil v lize druhý. Bojovali jsme o základní skupinu Evropské ligy a po domácí prohře se Sofií jsem byl vyhozen. Majitel klubu nevěřil, že odvetu zvládneme. Mužstvo s mým nástupcem panem Radolským v Sofii vyhrálo.

Nečekané vyhazovy se opakovaly po čtyřech letech. Za dva týdny a pár dnů se vaše čtyřletka naplní, začne se psát rok 2012. Že by u vás platilo pravidlo čtyř let?

Třeba. Z Baníku jsem letěl z prvního místa, ze Žiliny z druhého a s Plzní jsem teď třetí. I to je logická řada…

S odstupem času byste ale měl být vděčný majiteli Žiliny Jozefovi Antošíkovi, že vás tehdy vyhodil. Obratem jste získal angažmá v Plzni.

Jsem mu vděčný za to, že mi dal příležitost trénovat velkoklub, jímž Žilina na Slovensku je. Byla to skvělá zkušenost. Dneska vím, že mi pomohly obě facky, o nichž jsem mluvil. Ostravská k prvnímu angažmá ve funkci hlavního trenéra profesionálního mužstva v Púchově. Žilinská, že jsem dostal práci v Plzni. Jsou to situace, které se ve fotbale stávají, a já na ně musím být připravený.

Možná se teď sám sebe ptáte, čeho ještě můžete s Plzní dosáhnout nebo jestli je v nejlepším dobré skončit.

Těmto myšlenkám se nelze ubránit.

Jednáte s někým ze zahraničí?

Nemluvil bych o jednáních, zatím šlo jen o povídání u kávy.

Takže jednáte. Ve hře je údajně i slovenská reprezentace. Je to pravda?

To vám zatím neřeknu. Musím ale podotknout, že nedělám nic za zády majitele plzeňského klubu Tomáše Paclíka. Na téma mého případného odchodu jsme spolu hovořili. Je možné, že už brzy odejdu. Ale stejně tak je možné, že v Plzni zůstanu. Třeba ještě rok a půl do vypršení smlouvy. Plzeň je moje velká srdeční záležitost. Dokázali jsme, že velkých výsledků mohou dosáhnout i menší kluby.

Byl jste někdy šťastnější, než na konci posledního zápasu s AC Milán ve skupině Ligy mistrů?

Co se týče fotbalu, a já nechci mluvit o ničem jiném, tak nejdříve musím připomenout, že letošek se mi vyvedl skvěle. S Plzní jsem oslavoval mistrovský titul, vítal jsem postup přes silnou Kodaň do základní skupiny Ligy mistrů a remízou s AC Milán jsme si definitivně vybojovali účinkování v Evropské lize na jaře. Všechno to jsou nezapomenutelné prožitky. A ten největší z nich? Bylo to po úspěšné odvetě s Kodaní.

Čím byl postup do základní skupiny Ligy mistrů pro vás nejsilnější?

Tím, že nás posunul do podzimní společnosti evropské fotbalové smetánky. Každoročně spousta evropských klubů touží po příležitosti zahrát si s fotbalovými giganty, jako v našem případě byly Barcelona anebo AC Milán. Nám se podařilo proměnit touhu ve skutečnost.

Kolik fanoušků má Viktoria Plzeň, to bylo vidět při utkáních Ligy mistrů. Kolik jich ale má trenér Pavel Vrba?

Podle počtu textovek, které jsem dostal v posledním půlroce do mobilního telefonu, hodně. Na ty, které došly po prosincovém utkání s AC Milán, jsem neměl ani sílu odpovědět. Všem se za to omlouvám. Lidí, kteří mě na ulici poznávají a chtějí si aspoň chvilku promluvit, je moc. Někdy je to příjemné, někdy se musím schovávat, abych radši nebyl na očích.

Kolik balíčků vstupenek jste zajišťoval přátelům a známým na tři domácí utkání Ligy mistrů?

Sedmdesát, možná osmdesát. Liga mistrů probudila celou Moravu a všechno příbuzenstvo. Bratranci volali, chtěli koupit lístky. Kamarádi ze Sokola Lobodice dojížděli na zápasy autobusem a budili velký zájem na benzínkách mezi Prahou a Brnem, když si dávali čepované pivo. Že i mí spolurodáci z Přerova vyrazí za mnou do Prahy, to potěšilo.

Máte přehled, jestli vám všichni balíčky se vstupenkami zaplatili?

Myslím, že účty jsou v pořádku. V těch lístcích jsem měl spoustu peněz. Zpočátku jsem si připadal jako obchodník s nejcennějším zbožím v kapse. Chvíli také jako vekslák před tuzexem. Když mi pak peníze za lístky chodily na účet, připadal jsem si zase jako milionář, k němuž denně tečou prachy (směje se).

Jak vnímají manželka a dcery vaše letošní ohromné úspěchy?

Nejdříve vás upozorním, že si hlídám soukromí. Manželka je nerada, když se v médiích bavím o rodině. Fotbal je moje zaměstnání a tedy věc veřejná, rodina pak výhradně soukromá. Pro mne je nejdůležitější, že funguje velice dobře. Starší dcera je dospělá, bydlí už ve svém. Studuje, chce být zubařkou. Mladší příští rok končí gymnázium. Úspěch mi holky přejí a těší je, jsem si tím jistý.

Bydlíte v Havířově a v posledních sedmi letech jste byl často mimo domov kvůli své práci v Púchově, Žilině a nyní v Plzni. Vyčítala vám to manželka nebo dcery?

Púchov i Žilina nejsou od Havířova daleko. Když jsem trénoval Púchov, byl jsem minimálně třikrát do týdne doma. Ze Žiliny i čtyřikrát nebo pětkrát, měl jsem to jen 80 kilometrů. Z Plzně to je složitější, protože domů to mám 500 kilometrů, ale řešení jsme našli. Obětovala se manželka. Skončila v zaměstnání, týden je se mnou v Plzni a týden s mladší dcerou v Havířově. Je to zkouška pro nás i pro tu holku. Zatím ji zvládáme bez problémů.

Máte rád Vánoce?

Mám a na každé se intenzivně těším. Už proto, že ve fotbale to je období, kdy mohu být doma a kdy se ukážu u rodičů v Přerově. Fotbalová zimní dovolená je v českých podmínkách delší. Mohu si užít rodinu i přátelé. A já to fakt potřebuju. Letos ještě více než kdykoliv předtím.

Dodržujete vánoční zvyky?

Vánoce jsou u nás se vším všudy. Se stromečkem, s dárky, se salátem a s kaprem. Akorát ten kapr dostal letos vážného soupeře v candátovi. Zvyk večeřet rybu však neporušíme. Každý rok k nám do Havířova jezdí má maminka, prožívá Vánoce s námi. Tatínka už dlouho nemám. Na Štěpána se pravidelně scházíme s mojí částí rodiny v Přerově. K tomu patří jeden železný zvyk. Na zahradě opékáme párky, i kdyby tam bylo třeba metr sněhu.

Vybíráte a nakupujete dárky nejbližším vy, anebo jste klasická rodina, kde dárky vybírá a kupuje žena, zatímco muž je platí?

V minulých letech leželo všechno na manželce, děti byly menší, ona věděla nejlépe, co potřebují. V dnešní době, kdy dárky jsou o počítačích a tak, jsem do jejich vybírání a nakupování zapojený i já.

Jak to máte s Ježíškem pro manželku? Snažíte se ji překvapit, anebo jí dáte peníze, ať si koupí, co si přeje?

Ona něco potřebuje každý den (směje se). Takže ode mne má Ježíška 365krát do roka. A vůbec, má mne a já jsem přece její nejlepší dárek se vším všudy (úsměv).

Jak nejraději relaxujete?

S knížkou. Rád čtu. Například Francise, Wilbura Smithe, kriminálky ze Skandinávie, co teď frčí, a nedávno jsem sáhl i po Vieweghovi. V Plzni mám prodavačku, která mi doporučuje knížky vhodné pro můj relax. Teď jedeme se známými na krátkou dovolenou do Rakouska. Manželka bude lyžovat, já se budu válet a číst. Vezu si tři knížky.

Vy nelyžujete?

Já ne. Mám špatná kolena. Neriskuju.

Podle posledních zpráv má o Vrbu velký zájem polský klub Wisla Krakov. Informoval o tom ve čtvrtek deník Przeglad Sportowy. Ten tvrdí, že si kouč v Plzni vydělává okolo 2,6 miliónu korun ročně a v Krakově by mohl mít třikrát více.


Vladimír Kolář, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..