Hlavní obsah

Ostrava má titul, město čekala divoká noc

OLOMOUC

Boj o titul je tři kola před koncem ligy u konce! Česko má nového fotbalového šampióna. Trvalo to třiadvacet let, než se na vrchol vrátila Ostrava. Baník v neděli vyhrál nejtěsnějším rozdílem v Olomouci a odstartoval oslavy, které mají být "nekonečné".

Článek

Poslední hvizd sudího Járy, konec, je krátce před půl čtvrtou. Stovky fanoušků včetně vozíčkářů se probíjí na trávník, někteří nevěřícně leží, trenér František Komňacký hned létá nad jejich hlavami, samotní hráči se ztrácejí v záplavě modrobílých barev. Začíná mejdan, jaký Ostrava snad ještě nezažila. Město se chystá triumfálně slavit se svými hrdiny. "Vůbec mi to nedochází. Nemůžu tomu uvěřit," řekl útočník Marek Heinz.

On i všichni ostatní byli kompletně promáčení od šampaňského. "Já se musím za svou vizáž omluvit. Koupil jsem to rovnou z flašky. Jsem mokrý a smrdím. Vůbec nevím, kdo ten šampus vzal do autobusu. S tím bych ho vyhodil už před cestou," smál se na tiskové konferenci kouč Komňacký. Jinak se však tvářil až nečekaně vážně. "Proč to nepřiznat? Ano, jsem velmi dojatý. Prožívám neopakovatelné pocity. A také se mi hodně ulevilo."

Baník si v Olomouci výhru zasloužil. Vypracoval si tři jasné šance a obránce René Bolf jednu ze svých dvou tutovek hlavou proměnil. Olomouc bojující o konečné druhé místo se zmohla jen na branku z metrového ofsajdu v páté minutě, pak dokumentovala svou ofenzivní slabost. "Štve mě, že jsme alespoň neremizovali. Hráli jsme jen po šestnáctku soupeře," pravil trenér Petr Uličný.

Bolf: Žádná lítost

Tak trochu symbolika. Titul podtrhl muž, který se boje o základní skupinu Ligy mistrů už nedočká. René Bolf odchází po sezóně do francouzského Auxerre. "Pořád si myslím, že pro mě nastal nejvyšší jít pryč. Necítím lítost. Kluci to snad do Ligy mistrů dotáhnou i beze mě. Do zahraničí se opravdu těším," vykládal Bolf v klidu.

Referát ze zápasu najdete:ZDE

Za střídačkami byla slova fotbalistů i zblízka sotva slyšet. Takový dělali fanoušci Baníku na trávníku povyk, do řevu a zpěvu odpalovali i dělobuchy. "Koukejte na ně. I proto jsme tak šťastný..." otáčel se směrem k divákům dojatý útočník Miroslav Matušovič vysvlečený do půli těla. Kdy začal věřit v historicky čtvrtý titul pro Baník v historii? "Až v tomto zápase s Olomoucí v 90. minutě," vypálil odpověď bez přemýšlení.

To takřka třítisícový kotel fandů z Ostravy měl jasno už dříve. Stovky cedulí s čísly 81 značícími letopočet zisku posledního titulu vytáhli už na začátku druhé půle! "Baník mistr, Baník mistr" znělo k tomu sborově takřka bez ustání.

Oslavy ve Stodolní, nebo se ještě uvidí

Jaké jsou nejlepší oslavy? Přece ty, které jsou neplánované a spontánní. Začalo to již v kabině. Pavel Besta stál na židli a z plných plic dirigoval hurónský řev ostatních. "Uvidíme, domluvíme se," vykládali hráči o večerním programu. "Asi vyrazíme na Stodolní," mrkal ale spiklenecky David Bystroň.

Oslavy se ale konaly bez trenéra Komňackého. Ten v Olomouci sedl do auta a jel sledovat semifinálového soupeře Baníku v semifinále ČMFS - Jihlavu! "Musíme taky zůstat na zemi. Máme před sebou ještě další věci. A navíc hráči mě při oslavách nepotřebují. Já si sednu večer s přítelkyní. Jak se zkrátka říká: svůj k svému. Ale také nečekám, že se kluci budou válet v půl páté ráno někde ve Stodolní na zemi..."

Reklama

Související témata: