Článek
Nepřehnali jste to? Neměl jste dát na zkušené trenéry, kteří říkali, že ze všeho nejlepší je jít na první příčku ve 30. kole, protože pak vás už nikdo nepředstihne?
Asi ještě nejsem dost zkušený trenér, když jsme Spartu předstihli už sedm kol před koncem ligy.
Připouštěl jste si, že byste se před ni mohli dostat už před vzájemným zápasem příští týden v Liberci?
Teoretická možnost existovala, ale protože Sparta hrála doma a s Příbramí k tomu, moc jsem podobným propočtům nevěřil. Zvláště, když naše role byla na Julisce daleko těžší, protože jsme proti sobě měli protivníka, který na jaře ještě neprohrál a navíc předvádí útočný, výborně organizovaný a disciplinovaný fotbal.
Jenže váš tým si s Duklou poradil a z Prahy tři body odvezl. Na výhru a tři body mu přitom stačily dvě střely na bránu. Prostě úžasná produktivita!
Tentokrát ano, ale i my zažívali střelecké trápení, kdy jsme potřebovali třeba i deset šancí, abychom gól vstřelili.
Přitom jste si dovolili i ten luxus, že jste nechali odpočívat střelce Breznaníka, jen aby se nevykartoval a nemusel za týden proti Spartě absentovat.
Ráno při rozcvičení měl lehké zdravotní problémy a proto jsme se rozhodli, že ho k zápasu s Duklou nenominujeme.
Upřesníte je?
Raději ne.
V karetním ohrožení byli ovšem na Julisce i Štajner a Vácha. Neuvažoval jste, že byste je také šetřil, abyste o ně pro duel se Spartou nepřišel?
Jasně že jsme se na toto téma bavili, protože by byla samozřejmě velká škoda, kdyby právě proti Spartě chyběli. O Štajnera jsem obavy neměl, protože ten se žádných hrubých faulů nedopouští, s Váchou už to bylo horší, protože je přece jen emotivnější a vznětlivější.
Nakonec pomohlo, že jste uzavřeli sázku a on se na hřišti držel...
Jen dobře, i když vyhráno nemá. Vsadili jsme se totiž, že když do konce ligy už žádnou žlutou kartu nedostane, vyplatíme mu s mým asistentem Zdeňkem Kluckým ze svého pět tisíc korun. A když naopak nějakou kartu slízne, zaplatí pět tisíc on nám.
Vypadá to, že v liberecké kabině vládne náramná pohoda, když se takto se svými svěřenci sázíte.
Pohoda a duch liberecké rodiny k tomu, což je důležité. Teď sedm kole před koncem ligy, kdy jsme se dostali v tabulce na první příčku, obzvlášť. Kdo ví, třeba to po pěti letech dotáhneme až k titulu.
Vy byste snad teď ještě mohl myslet na něco jiného než na titul?
Samo sebou že se budeme snažit první místo udržet, protože když jsme se na něj dostali, couvnout nemůžeme. A to přesto, že do konce ligy chybí ještě sedm kol a ani Sparta, ba ani Plzeň se nebudou chtít titulu vzdát.
Musíte cítit obrovskou osobní satisfakci, že s Libercem útočíte na titul, protože když jste na sever Čech před sezónou přicházel, nikdo vám nevěřil...
Jasně že jsem skepsi a nedůvěru cítil a registroval názory, že přichází trenér obranář a že na liberecký fotbal čekají hrůzné časy. A samo sebou že mám radost, že všechno je jinak. Hrajeme útočný fotbal a útočíme na titul, což mě těší a ke spokojenosti stačí. Nepotřebuji se teď skeptikům ušklíbat a mluvit nahlas o satisfakci.
Zvláště když se o Liberci a Plzni mluví jako o dvou mužstvech, která v lize předvádějí nejpohlednější a nejaktraktivnější fotbal.
Plzeň je v tomto směru dál než my, což na evropské pohárové scéně dokazovala, neboť i špičkovým soupeřům byla mnohdy rovnocenným soupeřem. My bychom se museli nejprve do pohárů dostat, abychom ukázali, jak na tom doopravdy jsme.