Satisfakce? To slovo bych neupožíval, bránil se Erich Brabec po návratu do sestavy Sparty

Dobrá otázka! Po sedmi kolech jsem odehrál jeden zápas v základní sestavě a byl bych samozřejmě rád, kdyby nešlo o zápas poslední. I když se může stát samozřejmě mnohé.

Krásné to sice bylo, ale šest ligových kol a pohárové zápasy k tomu jsou ještě před námi, takže na oslavy bude čas až po třicátém kole.

Hrálo se mi dobře, i když po hodině jsem přece jen začal mít problémy, neboť zápasový rytmus mně přece jen chyběl. Tentokrát jsme ale konečně bojovali od první do poslední minuty, hráli jsme jako tým a chtěli o trochu víc než Liberec, což podle mého rozhodlo. I tak mě štve, že jsme si nechali jeden gól dát.

Ale zrodila se po standardní situaci, při níž jsme měli domácí hráče lépe obsadit. Asi jsem měl jít do hlavičkového souboje a nemuseli jsme inkasovat. Naštěstí ke zdramatizování zápasu nedošlo, protože Krejčí vzápětí perfektně využil nedorozumění domácí obrany.

Už jsem prostě takový... Když mužstvo řídím, mám o to méně práce. Proti Liberci to platilo dvojnásob, neboť naše středová řada se vydala ze všech sil a hodně nám pomohla.

To slovo bych vůbec nepoužíval. Jsme mančaftem, v němž může do sestavy naskočit kdokoliv. V Liberci jsem se v ní objevil já, protože trenéři se ke změně rozhodli a ona díky bohu vyšla.

Po masáži, kterou jsme od novinářů po prohře s Příbramí dostali, to bylo hodně těžké. Ukázali jsme však, že jsme tým, i když pravdou je, že z jednoho zápasu nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry. Teď se musíme nachystat na středeční pohárové střetnutí.

Spíše bych současnou situaci přirovnal k utkání, které jsme hráli právě v Liberci před půldruhým rokem. Kdybychom ho tehdy nezvládli, asi by došlo k určitým změnám. V sobotu to bylo v naší vzájemné konfrontaci podobné.