Článek
S Hradcem Králové by mohli hrát každý týden. Od sezóny 2004/05, kdy na sebe oba týmy narazily naposledy ve druhé lize, spolu sehrály šest mistrovských zápasů. A všechny vyhrála Plzeň s celkovým skóre 16:2. Loni na podzim Viktoria doma znectila svého soka debaklem 5:0 a teď si těsnou výhrou 1:0 v Hradci uchovala naději na obhajobu mistrovského titulu.
„V titul ještě samozřejmě tajně doufáme, i když víme, že Liberec teď má lepší formu než my. Jde si za svým velkým snem, stejně jako jsme šli loni my," srovnává plzeňský kouč Pavel Vrba.
Hra jeho svěřenců je v posledních kolech hodně upachtěná. Mužstvo ztratilo šťávu a drajv, s nimiž na podzim prošlo do Ligy mistrů. „Trochu to také tak cítím. Nevím, jaká je příčina. Představovali bychom si o malinko lepší výkony. Na druhou stranu si však nemůžeme myslet, že budeme všechny soupeře válcovat. Navíc pořád ještě hrajeme dost dobrý fotbal," poukázal obránce David Limberský.
Dárek pro Pavlíka
Právě on jedinou vydařenou trefou zápas v Hradci rozhodl a kapitán Pavel Horváth se tak v den svých 37. narozenin dočkal výhry. „Mám Pavlíka rád, takže jsem moc rád, že jsem dal gól. To je můj dárek pro něj," culil se Limberský.
Hradečtí „votroci" cítili, že i vzhledem k půlhodinové přesilovce po vyloučení Ďuriše měli na čtvrtý pokus po návratu do ligy k bodům v zápasech proti Plzni tentokrát nejblíže. „Pro nás je to hodně hořká porážka. Neřekl bych, že Plzeň dohrávala v deseti," rýpl si trenér Václav Kotal do rozhodčího Fraňka.
Rozladil ho i inkasovaný gól po rohovém kopu. „Zahaprovala nám tam komunikace i rychlá reakce. Na standardní situace jsme se připravovali, ale jednou jsme nesplnili úkoly a nepokryli Limberského. Přitom jsme měli jmenovitě vše určeno," láteřil Kotal.