Článek
Takhle jste si své 37. narozeniny představoval?
Důležité je, že jsme vyhráli. Z tohoto pohledu jsem určitě šťastnější a spokojenější než Marek Bakoš, který před týdnem slavil narozeniny remízou na Žižkově.
Dostal jste od spoluhráčů kromě výhry nějaký další dárek?
Těšit se mohou spíš oni. Dobře vědí, že nejsem žádný skrblík... Teď jim zaplatím večeři a v týdnu ještě donesu do kabiny nějaká kuřata.
Dohrávali jste o deseti, ale po výhře 1:0 jste zůstali ve hře o titul. Jaké šance si dáváte?
Podstatné je, že čtyři kola před koncem už máme jistý postup do evropských pohárů, čímž jsme splnili náš cíl. Pokud jde o titul, použiju obvyklé klišé - musíme se dívat hlavně sami na sebe. Stále však věřím. Ještě není o ničem rozhodnuto. Liga je vyrovnaná a nikdo nemůže tvrdit, že vyhraje všechny zbývající zápasy. Šance tedy ještě pořád je.
V Hradci jste na úvod zahodili dvě velké šance. Nebál jste se, že zase ztratíte body?
To jsem se tedy bál. V posledních zápasech se nám to stává dost často a jsme za to trestaní. Musíme si na to dávat pozor, pak se zápas vyvíjí úplně jinak.
Čím to je, že v posledních kolech jsou všechny vaše body tak vydřené?
V Hradci jsme si zápas zase zkomplikovali sami. Michal Ďuriš se nechal půl hodiny před koncem zbytečně vyloučit. A je pravda, že tou dobou už jsme měli mít dávno klid.