Článek
Když jste v zimě do Sparty z angažmá v ukrajinském Dněpropetrovsku přicházel, zdálo se, že pro váš nový tým bude cesta za titulem pouhou formalitou. S šestibodovým náskokem na vás nikdo mít neměl...
Ani nikdo z nás nečekal, že se nám nebude na jaře dařit. A zvlášť takhle. Já sám byl po příchodu na Letnou plný očekávání.
A z očekávání toho moc nezůstalo.
Rozhodně mě nenapadlo, že o titul budeme bojovat až do konce. Alespoň že jsme Bohemku porazili, tři body získali a ještě žijeme.
Jenže i s Klokany, kteří se pohybují úplně v jiných sférách než vaše Sparta, to bylo jedno velké trápení.
Hlavně v první půli, kdy jsme sice míč drželi a hru kontrolovali, ale chyběl nám pohyb, zabíhání za obranu, střelba i šance. Až po přestávce jsme hru víc rozběhali a dostávali se do zakončení, takže jsme nakonec gól dali a vyhráli.
Může vás uklidňovat, že závěrečná dvě kola nebudou ani tak o fotbalovém kumštu, jako spíše o psychice a nervech. Kdo tlak ustojí, stane se zřejmě mistrem. Zvládnete to?
My jsme přičiněním výsledků a poztrácených bodů pod tlakem celé jaro. Teď nám proto nezbývá, než poslední dva zápasy zvládnout a doufat, že Liberec klopýtne. Buď v Jablonci, nebo v posledním utkání s Plzní.
Vy ale musíte zvládnout poslední letošní pražské derby s Duklou, což nebude právě jednoduché...
Samo sebou že to lehké nebude. Dukla je ale daleko fotbalovější, než třeba Bohemka, praktikuje otevřené pojetí a to by nám mohlo vyhovovat a k výhře pomoci.