Článek
„Já jsem nastoupil do utkání poprvé po deseti měsících. Léčil jsem zranění, které jsem utrpěl při hostování ve Vlašimi. Ta smůla mě provázela strašně dlouho. Mám spočítáno, že za posledního dva a půl roku jsem rok a tři čtvrtě promarodil, což je neskutečné," líčil Vukovič.
Výčet jeho zdravotních patálií? „Dvakrát křížový vaz, meniskus, prasklý sval. Vzpomínám si, že první úraz mě potkal při zápase se Slavií a od té doby se to se mnou vezlo. Za Jablonec jsem hrál naposledy ligu v Praze proti Bohemians 1905 na stadiónu v Edenu, vyhráli jsme 1:0 gólem Eliáše," vybavil si 24letý útočník.
Konkurence v kádru se nebojí. „Jde mi hlavně o to, abych byl zdravý. Mám obrovský tréninkový deficit. Ten návrat a začátek od nuly je těžký i psychicky. V Jablonci se vyměnil trenér a doufám, že dostanu jeho důvěru. Chce to čas. Jsem rád, že mohu nastupovat po boku zkušených borců, jako jsou Piták, Čížek, Zábojník, Loučka a další. Musíme hrát o přední příčky," vykládal perfektní češtinou. „V Česku žiju už patnáct let. Mým velkým kamarádem je z fotbalistů hlavně Matej Krajčík, který hrál taky v Jablonci a teď šel do slovenské Senice," dodal Vukovič, který pochází z Bělehradu.
Jedenadvacetiletý Vukadinovič přišel do Jablonce v zimě z druholigového Sezimova Ústí. „Na jaře jsem byl už na severu Čech, ale nedostával jsem moc příležitostí. Kopal jsem spíše za béčko a zvykal jsem si na nové prostředí. V Jablonci mám smlouvu a vážím si toho, že se mohu poprat o místo," povídal fotbalista, který hodně těží z kamarádství s Vukovičem. „Znali jsme se samozřejmě už dříve, ale až v Jablonci hrajeme za jeden tým. Milan je v Česku dlouho, já teprve třetím rokem. Přivedl mě sem manažer poté, co jsem hrál dorosteneckou ligu v Srbsku. Jsem odchovancem Hajduku Bělehrad," prozradil Vukadinovič.
A prahne po premiéře v české lize. „Chtěl bych nastoupit co nejdříve a mám přání, abych si zahrál proti Spartě. To bych si hodně užil," zakončil sympatický Srb s úsměvem.
