Článek
Vzpomenete si, kdy jste naposledy chytal v lize?
Bylo to někdy v květnu loňského roku v posledním kole. V minulém ročníku jsem se mezi tyče nedostal ani jednou, stabilně nastupoval zkušený Michal Špit.
Kdy jste se dozvěděl, že půjdete do branky jako jednička?
Před začátkem přípravy jsem s tím moc nepočítal. Ale v jejím průběhu jsem cítil, že by to mohlo vyjít. Asi týden před startem mi řekl trenér, že se mnou počítá do základu. Zpočátku jsem byl nervózní, ale s prvním zákrokem to ze mě spadlo.
Jak svou pozici berete?
V Jablonci jsem už rok a půl. Mužstvo znám, takž ten přechod z lavičky náhradníků do branky nebyl zase tak velkým skokem.
Neuvažoval jste během minulé sezóny o změně dresu, abyste jinde chytal častěji?
Jsem mladý kluk a věřil jsem, že se v Jablonci dočkám.
Nejtěžší chvíle při zápase s Ostravou?
V prvním poločase se sami přede mnou ocitli Kukec a po něm i Kraut. Snažil jsem se Kukecovi zmenšit úhel, co mi vyšlo, protože mě jen nastřelil. A při té druhé situaci kluci dobře atakovali ze stran, takže střelec neměl moc času.
V Jablonci se změnil trenér, kapitán a nakonec i brankář v základní sestavě. Jak si tým po těchto proměnách takříkajíc herně sedl?
Změnili jsme i systém hry. V přípravě jsme si na to zvykali během třinácti zápasů. Proti Ostravě to bylo trochu nervózní, což přičítám vstupu do ligy. Příště to bude snad ještě lepší.
Myslíte si, že začíná vaše jablonecká brankářská éra?
Tak to nevím. Předně se pořád učím od kolegy Michala Špita. A je tady i nový trenér brankářů Jan Stejskal. Mohu být jedině rád, že dostávám šanci.
