Článek
I pro něho představovalo úvodních pětačtyřicet minut nové ligové sezóny poločas hrůzy. „A to jsem byl z Austrálie na podobné hororové začátky zvyklý. Párkrát se nám tam také stalo, že jsme o tři góly prohrávali a nakonec výsledek otočili. Proto jsem nepřestával věřit, že můžeme s výsledkem ještě něco udělat," dával Kisel k dobru reminiscence na Sydney.
K dokonalému obratu chybělo málo
Ve druhém poločase na ně skutečně došlo... „Stačilo vstřelit kontaktní gól. A samozřejmě mít potřebnou fotbalovou kvalitu, vůli a štěstí. Soupeř se v tu ránu rozklepal, zatímco my neměli co ztratit. Nakonec nechybělo mnoho, abychom výsledek úplně otočili. Kdybych po vyrovnávací brance na vteřinu nezaváhal a zpracoval si míč na prsou, anebo kdyby sudí nepískal Latkův faul, mohli jsme přidat ještě čtvrtý gól a vyhrát," trochu litoval Karol Kisel, že se jeho Slavii nepodařil dokonalý obrat.
„Vzhledem k vývoji střetnutí ale musíme být za bod rádi. A samozřejmě se ze zápasu poučit, protože jestliže chceme být v lize úspěšní, nesmíme si podruhé podobný průvan v obraně dovolit," meditoval pětatřicetiletý navrátilec od protinožců a nezapomněl přitom složit poklonu slávistickým fanouškům.
Poklona složená fanouškům
„Na naše fotbalové poměry něco úžasného. Ani po třech inkasovaných brankách nás nepřestali povzbuzovat a vytvořili fantastickou kulisu. I kvůli nim jsem rád, že se nám podařilo alespoň vyrovnat."
Pochopitelně že i na nového slávistického kouče Petra Radu, o něhož se v první půli pokoušely na lavičce mdloby, Kisel v průběhu zápasu myslel.
„Není divu, že ho braly mrákoty. Pro nás je to na hřišti jednodušší, než pro trenéra na lavičce, protože my můžeme se zápasem něco udělat, zatímco on se jen bezmocně dívá. Přitom trenér, stejně jako my všichni dělali v přípravě vše proto, abychom byli v lize úspěšní a vykročili do sezóny výhrou," přiznával a snažil se alespoň nějaké pozitivum na remízovém vstupu do ligy nalézt.
„Už to, že jsme dokázali smazat tříbrankové manko a průběh zápasu otočit, by pro nás melo představovat pozitivum."
