Příbrami jsem se nemstil, ale vyhrát jsme měli, zlobil se Borek z Dukly

To vůbec ne. Působil jsem tu dva a půl roku a většinu času jsem byl u Litavky spokojený. Až ten konec se nepovedl. Celkově na Příbram vzpomínám hezky. Vyhrát jsem tu ale chtěl.

Nějak jsme si nepadli do oka s jedním trenérem. Nepohodli jsme se.

Nádvorník. Pod ním jsem v Příbrami skončil a šel do Brna, a potom do Bohemky.

Přijeli jsme sem vyhrát a po první půli jsme zaslouženě vedli. Bohužel se zase projevil náš podzimní problém. Jakmile dáme gól a vedeme, zalezeme a soupeři necháme moc prostoru, za což nás trestá, druhá půle na stadiónu u Litavky toho byla jasným důkazem. To se stalo ve čtvrtém z pěti utkání. Jen s Teplicemi jsme brzy po půli přidali třetí gól a zápas dohráli v klidu a ještě jeden přidali.

Není až tak podstatné, jestli ten gól padl ze standardky nebo jiné akce. My jsme se také trefili po rohovém kopu. Ze standardek padá hodně gólů. Víc mrzí ten fakt, že jsme zase vedli a nedotáhli utkání do vítězného konce.

Tohle máme nacvičené. Rozehraný rohový kop, tentokrát střílel Ondra Vrzal. Míč se odrazil tuším od Koukala a mně vlastně stačilo se jen otočit a napálit ho pod břevno.

Bavíme se o tom po každém utkání a neumíme to vysvětlit. Asi máme v hlavě, že vedeme a je třeba to ubránit, místo abychom soupeře dorazili, jako se to povedlo s Teplicemi.

To víte, že mrzí. Podobný gól padl v pátek v utkání Jihlavy s Olomoucí. Jenže tam sudí tu hraniční situaci pustili. Nevím proč, tady asistent nesmyslně zvedl praporek.

O čem jsme si povídali s kapitánem Patrikem Gedeonem, něco proběhne. Navíc další zápas hrajeme s Plzní, kde jsem také hrál, takže to bude o to víc motivující.

Osmá příčka nevypadá opticky až tak špatně, ale když si to spočítám, že ve všech pěti zápasech jsme vedli, pak jsme mohli mít klidně i patnáct bodů. Samozřejmě je to svým způsobem nadnesené, ale je to tak. V každém utkání jsme v půli vedli. Třeba deset bodů jsme ale mít mohli a měli určitě. I když nemáme mančaft na první příčku, těch šest je prostě málo.