Kustod vyměnil Dukle dresy, tlouštík Pospěch zhubl sedm kilo a konečně dal gól

Je pravda, že jsme zkusili natrénované rozehrání, jenže míč nakonec propadl úplně jinam, než měl. Naštěstí jsem stál na správném místě a dorazil ho do sítě. Podstatné ovšem je, že jsme vyhráli. Po nepovedeném závěru v Jablonci jsme to moc potřebovali.

Přesně tuhle otázku jsem čekal... Nervozitu jsem si nepřipouštěl, do šancí jsem se dostával. Ale každý útočník, který nedává góly, je pochopitelně pod psychickým tlakem. Přišlo to z takové šťastné situace, ale snad dokážu skórovat i z normálních střel. Když dám do konce podzimu pět gólů, bude to dobré.

Musím se přiznat, že jsem shodil sedm kilo. Však si kluci kvůli tomu ze mě dělali legraci. Myslím, že to jde správným směrem. Je pravda, že se cítím lépe. Ještě musíme zapracovat na finální fázi, abychom po protiútocích a centrech dávali branky. Technické hráče na to v záloze máme.

Ve druhém poločase jsme zase přestali hrát svoji hru a o výsledek se obávali. Trenér nás sice o přestávce uklidňoval, ale stejně jsme znervózněli. Ano, dotáhli jsme zápas s odřenýma ušima. Aspoň se můžeme v reprezentační pauze v klidu připravit na Olomouc.

Tak, tak. Probírali jsme, že ve žlutých jsme dlouho nemohli vyhrát. Naopak v červených jsme ještě neprohráli, změna nám prospěla. Musíme poděkovat našemu kustodovi, že nám vyšel vstříc. Ale v dresech to určitě nebylo.