Článek
Plzeňský kouč Vrba se moc zlobil na obránce, že si počínali hodně nedůrazně. Překvapilo vás, že vám ponechali v šestnáctce tolik volnosti?
Dost. Nabíhal jsem zezadu, s čímž plzeňští beci zřejmě nepočítali a nechali mě neobsazeného. Ještě víc mě ale překvapilo, že míč prošel až ke mně, takže jsem vlastně střílel do prázdné brány.
Situace to byla tak vyložená, že asi ani nedošlo gól nedat...
Ale to zase ano. V utkání s Českými Budějovicemi jsem se do podobné šance také dostal, ale gólmana jsem trefil do ruky, takže z toho branka nebyla. Ještěže to vyšlo tentokrát.
Poprvé na podzim jste poznali, jak chutná výhra. A nad favorizovanou Plzní k tomu. Vítězství by vám mohlo hodně pomoci na cestě tabulkou vzhůru...
Před zápasem jsme si říkali, že když právě v zápase s Plzní zlomíme nepříznivou sérii, všechno se zlomí a situace se změní. Snad se teď opravdu odrazíme ode dna.
K vítězství vám pomohlo určitě i to, že soupeř hrál ještě ve čtvrtek v noci ve Španělsku proti Atlétiku, v pátek cestoval domů a jistá únava i nedostatečná motivace se na něm mohla projevit...
To určitě. Loni na podzim u nás Plzeň hrála poté, co měla za sebou zápas s Barcelonou a my ji tehdy 2:1 porazili. Proto jsme i tentokrát počítali s tím, že motivace jejích hráčů bude trochu slabší. Přece jen je rozdíl nastupovat v Madridu a v Příbrami.
Jenže situace loni a letos se nedá porovnávat. Před rokem jste se pohybovali na ligovém výsluní, letos se zmítáme u samého dna tabulky.
Pravdou je, že před rokem jsme měli formu a v tabulce figurovali v horních patrech. Ale výhra nad Plzní pro nás byla stejně cenná loni jako letos.
Plzni navíc chyběl zraněný Horváth, což vám určitě nahrálo také...
Stoprocentně. Pavel Horváth je zkušeným fotbalistou patřící k nejlepším v lize, takže jeho absence byla na hře soupeře patrná.
V závěru utkání vás trenér Marko vystřídal, takže hektické poslední minuty a nápor Plzně jste sledoval jen z lavičky náhradníků. Byly to velké nervy?
Daleko větší než na hřišti. Trpěl jsem až do konce.