Článek
Váš kádr je k nepoznání. Obětujete tedy jaro jako přípravu na další ročník?
Stavíme nový tým. Skončil Honza Nezmar, odešli někteří cizinci. V Liberci vždycky všechno fungovalo na téměř rodinné bázi, tomu se chceme přiblížit. Nebudeme hrát třeba tak oslnivě jako s Breznaníkem či Gebre Selassiem, ale lidé musejí vidět, že se kluci na hřišti vydali.
Kováče z Basileje jste získali z Varnsdorfu Pimparu a na testy pozvali čtyři hráče ze Slovenska.
Měli jsme čtyři hráče tmavé pleti, tři Ukrajince, pět hráčů z bývalé Jugoslávie, Slováky a do toho zbytek. Vázla komunikace. V létě jsme nemohli tým doplnit z domácích zdrojů, protože kluby chtěly strašně vysoké částky. Zvolili jsme tedy jinou cestu, jenže nebyla správná. I proto jsme se teď poohlédli jen na Slovensku.
Jaký závěr jste si z nevydařeného podzimu vyvodil?
Musím být důslednější. Můj přístup k hráčům byl podobný jako v mistrovské sezóně, jenže tehdy byli herně výš. Nebudu jiný jako člověk. Ale benevolence a demokracie mají své meze. Bral jsem kluky jako partnery a věřil jim, což ne všichni opětovali.
Budete ostražitější?
S hráči, kteří zůstali, jsme si všechno vyříkali. Už jsem použil slovo důslednost a budu ho naplňovat. A také slovo pokora, které jsme používali při tažení za titulem, což někteří rovněž ztratili.