Článek
Boleslavský David Jarolím v souboji s příbramským Tomášem Wágnerem v 17. kole Gambrinus ligy.
David Jarolím poprvé v kariéře okusil českou Gambrinus ligu. Zažil vítěznou premiéru v dresu Mladé Boleslavi.
David Jarolím v mladoboleslavském dresu.
Užil jste si první zápas v české nejvyšší lize?
Hlavně z pohledu triumfu. Chtěli jsme vyhrát. Neříkám, že zisk tří bodů byl povinností, ale pro psychickou pohodu je důležité úvodní utkání jara zvládnout. Podmínky byly těžké, proto mě tři body hodně těší. My jsme měli během prvního poločasu super zahrané standardní situace, kdy jsme dali dva góly, ale nebyly uznané. Nechci řešit, zda byly regulérní či nikoliv. Po přestávce Příbram bránila ještě více, její hráči byli hodně zatažení. Ale vyhráli jsme zaslouženě. K dalšímu utkání na Slavii se nám pojede určitě lépe, než kdybychom s Příbramí jen remizovali. Všichni se budou na tréninky mnohem více těšit, nálada bude fajn.
Příbramští hráči k vám přistupovali hodně rychle, snažili se vás eliminovat. Bolela vás premiéra hodně? Vnímal jste, že máte na zádech pořád některého ze soupeřů?
To je normální, nijak jsem se situací nezaobíral. Příbram měla hru založenou na obraně a rychlém přerušování našich akcí a zdržování, což se jim dařilo. Byl jsem připravený na vše, co se odehrálo. Zápas nebyl o mně.
Byť máte za sebou teprve první utkání, jaké jsou dojmy po letech v bundeslize a krátké epizodě ve Francii?
Nechci srovnávat. Fotbalisté jsou dobří ve všech soutěžích. Některý zápas je lepší, jiný má slabší úroveň, což platí i pro bundesligu, kde jsem dlouho hrál. Je potřeba vyčkat s nějakými soudy. První duely, než se člověk po dlouhé pauze dostane do formy, jsou složité. Věřím, že s přibývajícími koly půjde výkonnost našeho mužstva nahoru.
Dorazil vás do Mladé Boleslavi podpořit na první zápas v Česku někdo z rodiny?
Pokud se nic nezměnilo na poslední chvíli, aniž bych o tom věděl, tak ne.
V Německu jste nastupoval před vyprodanými stadióny. Jak děsivý byl skok do Česka, kde na vašem prvním utkání bylo 2840 diváků?
Diváci mi na tribunách pochopitelně chybí, ale jsem na rozdílné návštěvy připravený. Vím, že nejde srovnávat Česko s Německem v otázce přítomnosti fanoušků na tribunách. Doufám, že až bude lepší počasí, půjdou návštěvy nahoru. Už jsem v minulosti viděl zápasy Gambrinus ligy, znám české prostředí a vím, jaká je realita. Tušil jsem, že nebude plno. Počasí nám také dvakrát nepomohlo.
Když jste sledoval, jak se od pátku na Česko sypou přívaly sněhu, neměl jste z premiéry obavy?
Ne, protože člověk nemůže počasí ovlivnit. Když jsem viděl, že se odehrály zápasy v pátek a poté i v sobotu třeba v Liberci, byť podmínky nebyly snadné, věděl jsem, že to půjde. Pořadatelé udělali maximum, terén nebyl špatný. S přibývajícím časem bylo těžké hrát, nohy jsem cítil. Ale termíny nelze měnit, musíme kalendář respektovat. Myslím, že v obou poločasech boje s Příbramí byly k vidění dobré akce, také několik situací zakončených centrem ze strany a nebezpečnou střelou. Chybělo štěstí a větší důraz. Samozřejmě, že až bude tepleji, bude fotbal lepší.
Odehrál jste více než tři sta utkání v bundeslize, nastoupil v evropských pohárech či na mistrovství Evropy i světa. Cítil jste před prvním zápasem v české lize nervozitu?
Nervozitu ne, ale jisté napětí ano. Kdybych byl úplně chladný, nebylo by to správné. Je potřeba držet se v koncentraci, což mi nechybělo. Připravoval jsem se stejně, jako kdybych měl nastoupit k duelu v bundeslize. Člověk má přeci jen určité představy. Přeje si, aby zápas vyšel. Hlavně výsledkově. Proto jsem tak rád za vítězství.
Zrodilo se po vámi zahraném rohovém kopu, kdy si obránce Hájovský srazil míč do vlastní branky. Budete na debut v Česku vzpomínat jako na gólový?
Vůbec neřeším, jak branka padla. Hlavní je, že jsme gól dali, protože už to trošku vypadalo, že se nedočkáme. Jestli byl vlastní, není důležité. Přesně tak se rozhodují podobné zápasy, kdy jedno mužstvo nechce hrát fotbal a jen brání.
Poprvé v kariéře jste absolvoval téměř dvouměsíční zimní přípravu. Byl velký skok po herním kempu v Turecku naskočit k soutěžnímu utkání, když mrzne a chumelí?
Je to blbý. Člověk se připravuje na trávě a doma je počasí obrácené. V únoru je v posledních letech nejhorší počasí. Pro mě bylo zvláštní tak dlouho jen trénovat. Já byl raději, když se v Německu hrálo prakticky bez přestávky. Člověk nemá v sezóně dvě soustředění. V zimě jde jen o doladění a rovnou se hraje. Přípravy trvající dva měsíce nejsou nijak příjemné, ale v Boleslavi jsem to prožil celkem dobře, tréninkový proces byl vyvážený.
Za týden nastoupíte s Mladou Boleslaví na Slavii, v jejímž dresu však už nebude váš bratr Lukáš, který dostal z Edenu vyhazov. Řešili jste spolu jeho situaci nebo jste se soustředil jen na vlastní utkání?
Vše jsme pochopitelně probírali, protože jde o důležitou věc. Je zvláštní, jaké rozhodnutí Slavia udělala. Lukáš je zkušený hráč a Slavia není v situaci, kdy by mohla experimentovat. Ale jde o rozhodnutí klubového vedení pražského týmu.
Mrzí vás, že nedojde na vzájemný souboj v rámci české ligy?
Mně vlastně udělala Slavia s troškou nadsázky radost. Jsem rád, že nebudu muset proti bráchovi hrát. Zažil jsem to už v evropských pohárech, neměl jsem vzájemné střety rád, ta utkání byla nepříjemná. Raději bych s ním byl v jednom dresu.
