Článek
„Daroval jsem Dukle na cestu domů bod. Taková šance se musí proměnit," kál se po bezbrankové remíze kapitán Slovácka. „Myslel jsem, že míč přede mnou skočí, a že ho napálím bodlem pod břevno. Jenže balón zůstal na trávníku a já ho trefil jen slabě podrážkou," líčil zklamaně Trousil. „Ale v nesmírně vyrovnané tabulce má i bod svoji cenu," dodal vzápětí.
Jeho mužstvo ještě na jaře neskórovalo. Gólově se neprosadil ani útočník Libor Došek, jenž hlavně do pauzy zahodil několik dobrých střeleckých příležitostí. „Po utkání na Spartě bohužel pokračuje moje střelecké trápení. V příštím duelu v Teplicích nám tam už snad konečně něco spadne," doufal.
Rovněž Trousil věřil, že na severu Čech už Slovácko smůlu v koncovce protrhne. „To bude hrozně důležité střetnutí a my nesmíme dopustit, aby se Tepličtí na nás chytli. Do šancí se dostáváme, jsem přesvědčený, že góly brzy přijdou," tvrdil zkušený obránce.
Hostům gól neuznali
Dukla, která se většinu utkání v Hradišti zaměřila především na defenzívu, sice hned v úvodu utkání míč do sítě dopravila, avšak kvůli spornému ofsajdu nebyla branka uznána. „Něco podobného se nám přihodilo už i v jarní premiéře v Teplicích," posteskl si kouč Pražanů Luboš Kozel. „Plichtu v Hradišti ovšem bereme, podle mého názoru jsme si ji zasloužili," neopouštěl Moravu smutný.
Z nerozhodného výsledku se radoval i záložník Dukly Luboš Kalouda. „Vždyť je to plusový bodík do tabulky pravdy. První půle byla z naší strany ovšem špatná, až po výtkách kouče o přestávce v kabině jsme začali předvádět slušný fotbal," mínil.
Potěšila ho početná skupinka fanoušků, kteří po celý zápas usilovně skandovali jeho jméno. „To byli kamarádi a známí z nedalekých Šaratic, odkud pocházím. O tom, že dorazí mě povzbudit, jsem věděl už dopředu. Bylo to strašně příjemné, avšak v průběhu zápasu jsem se snažil je moc nevnímat, abych byl stoprocentně koncentrovaný. Hned po utkání jsem jim ale šel poděkovat," usmíval se Kalouda.
