Článek
Jak byste charakterizoval slávistické vystoupení na teplickém trávníku?
Těžko se to hodnotí. Čekali jsme na gólovou šanci, kterou jsme proměnili. Ale pak jsme vedení měli uhlídat, jenže jsme dostali zbytečný gól. To se nemůže stávat.
Takže cítíte zklamání?
Samozřejmě. Kdybychom vyhráli 1:0, tak ta radost je větší. Bohužel to tak není. Pořád mám pocit, že jsme měli ten míč odkopnout třeba na roh, nebo i ze stadiónu. V případě výhry jsme se mohli dotáhnout do horní poloviny tabulky těsně za Duklu a Liberec. Prostě výsledek 1:1 bereme jako ztracené dva body.
Ale přece jen vás asi může hřát, že jste se sám střelecky prosadil?
Už den před zápasem jsem říkal přítelkyni, že dám přesně takový gól, jaký se mi povedl. Na něj jsem čekal (lehký úsměv).
Proč jste měl gólový půst od 30. července?
V prvním kole proti Jihlavě jsem vstřelil dvě branky, ale od sedmého kola jsem byl zraněný. Naskočil jsem až na jaře a jsem rád, že jsem zdravý a hraji. Snad to tam bude padat.
Jak si vážíte místa v sestavě při velké konkurenci ve slávistické středové řadě?
Vrátil jsem se po jednozápasové pauze kvůli karetnímu trestu. A budu dál pracovat, abych v základu zůstal.
Ještě k Teplicím. Motivoval vás nějak trenér Petr Rada před zápasem proti jeho bývalému klubu?
Ne. O tom, že předtím trénoval právě Teplice, vůbec nemluvil. Připravovali jsme se jako na každý jiný zápas. Věděli jsme, že Teplice jsou dole namočené a potřebují bodovat. O to víc jsme ale chtěli sami vyhrát.
