Sparta byla po gólu nalomená. Ale na vyrovnání jsme neměli, přiznal Vošahlík

Kdyby někdo na Davida Hubáčka při první brance v naší síti zařval, že může balón pustit, asi by jej pohodlně sebral Čontofalský. Ale jde jen o odraz situace, že na sebe nemluvíme a v dané chvíli jeden spoléhal na druhého. Byla to chyba. A když jsme si pak druhý gól dali prakticky sami, hrálo se hodně těžce. Do dvacáté minuty jsme plnili taktiku bez větších problémů, ale obdržené branky nás poznamenaly.

Určitě ano. Sparta do dvou vstřelených gólů žádnou vyloženou příležitost neměla. Pak nás ale tlačila až do poločasu, my jsme neměli vůbec nic.

Nikdo nebyl odevzdaný. Hecovali jsme se, že musíme zvednout hlavu, protože se Spartou šlo hrát, což se po přestávce ukázalo. Ale domácí vítězství zkušeně uhlídali. Pomohl nám kontaktní gól. Ale nadstavba v podobě druhé branky nepřišla.

Je pravda, že kolem mě vůbec nikdo nebyl. Milan Nitranský vrátil přetažený centr přesně do prostoru, kam měl a já se jen soustředil, abych obstřelil hráče před brankou. Škoda, že jsme v dalších deseti minutách, kdy byli sparťané nalomení, nepřidali druhý gól.

Určitě. Pět deset minut jsme vysunuli napadání, sparťané ztráceli balóny, ale nedokázali jsme se dostat do situace, z níž bychom mohli vyrovnat. Vyloženou šanci jsme si nevypracovali.

Museli jsme lépe obsadit střed hřiště. Celý první poločas se Sparta k naší brance dostávala hodně jednoduše. Neměli jsme obsazený střed hřiště, nezachytávali jejich rozehrávku. Po přestávce jsme naši obranu vytáhli. Sparta už neměla tolik prostoru.