Článek
Už pětkrát v minulosti připravil Liberec Spartu o titul, teď se zdá, že se stal jejím katem i pošesté. Už z toho musí být na Letné liberecký komplex...
Tak důkladně jsem statistiky nestudoval, ale pravdou je, že Sparta to tady nemá nikdy jednoduché. Způsob hry soupeře jí nesedí, a když se na stranu domácích přidá podpora publika, je to vždy problém. A také důvod, proč se Liberci proti Spartě daří.
Dokonce tak, že ji zase porazil a zřejmě připravil o vytoužený ligový primát.
Přiznávám, je to velká komplikace. Jenže je to také realita.
Realitou ale také je, že jste na Liberec prostě neměli...
O vývoji a osudu střetnutí rozhodla rychlá vedoucí branka domácích. Prošvihli jsme situaci, kdy šel Rabušic ostrým náběhem do centru. Otřáslo to s námi, takže jsme se první půlhodinu hledali. Domácí vedli, hráli agresivně a začali praktikovat hru, kterou na nás chtěli hrát. Navíc nám dělal velké problémy jejich důraz v osobních soubojích. Po půlhodině jsme se sice zvedli, měli jsme územní převahu a tlačili se do soupeřovy šestnáctky, jenže tam nám scházela větší efektivita. Poslal jsem na hřiště další dva útočníky, ale to znamenalo i větší riziko, které jsme podstupovali. Domácí vsadili na rychlé kontry. Po jednom z nich jsme inkasovali druhou branku a pak už bylo složité zápas otáčet.
Mluvíte o komplikaci. To skutečně myslíte, že lze pětibodové manko na Plzeň v posledních čtyřech kolech ještě smazat?
Stále věříme.
I když se zdá, že vaši svěřenci nezvládají tlak, který boj o titul přináší. V minulosti tomu bývalo právě naopak, protože právě v tomto směru mívala Sparta nad soupeři navrch a proto ligu vyhrávala!
Sparta je specifickým klubem. Kdo v něm chce uspět, musí s enormním tlakem počítat, protože ve Spartě jsou ambice nastavené na nejvyšší úroveň. Po zápase v Liberci si proto musí každý hráč sáhnout do svědomí, zda udělal pro úspěch všechno.
Vy z vystoupení vašich svěřenců takový pocit máte?
Nasazení je jeden z hlavních předpokladů úspěšnosti mužstva. A já ho u některých hráčů hlavně v první fázi zápasu, kdy do něho domácí vstoupili hodně ostře, postrádal.
Jste na ně naštvaný?
Jsem. Kdybychom ve Spartě naštvaní nebyli, bylo by to špatné. Věděli jsme přece, o co hrajeme.
Pochopitelně o tři body a pokračující naději na titul. Jenže jste hráli bez elánu i lehkosti, která vás v předchozích zápasech ctila a přinášela výhry. Kam se vytratila?
Postrádáme hlavně přirozenou lehkost, kterou jsme měli ještě před pár týdny, ale tak už to ve fotbale chodí. Jsme teď na jiné úrovni...
Postrádáte i potřebné nasazení, o čemž jste se sám zmiňoval.
Věděli jsme, jak těžký zápas nás čeká, neboť Liberec měl za sebou šňůru vítězných utkání. Předpokládalo to vyrovnat se mu v nasazení a navrch přidat fotbalovost. Ale i to jsem během střetnutí delší dobu postrádal. Pokud nepřidáme, nebude to na soupeře stačit, jako to nestačilo před týdnem na Jihlavu a teď ani na Liberec.
Patrné to bylo na spoustě hráčů, na Matějovském v první řadě. Na jaře byl po předváděných výkonech synonymem sparťanského vzestupu, nyní ale spíše představuje synonym letenského pádu. To byl důvod, proč jste ho střídal?
Z pohárového střetnutí v Mladé Boleslavi si odnesl menší zdravotní problémy, což hrálo při jeho střídání svou roli. Snaha zesílit tlak rovněž, protože Lafata schytal spoustu ran a potřeboval v útoku podporu, takže na pomoc mu šel Bednář.
Kapitán Matějovský ovšem odcházel ze hřiště hodně frustrovaný...
Frustrace na něm byla patrná i na hřišti. Ale viděl jsem ji na více hráčích.
Třeba na Lafatovi, jemuž se tentokrát střelecky nedařilo? Neuvažoval jste o tom, že vystřídáte i jeho?
Lafata byl jedním z mála hráčů, kteří nechávali na hřišti všechno. Dřel do úmoru, takže ho už braly křeče, ale o střídání si neřekl, na trávníku zůstal a pracoval pro mužstvo.
Na Plzeň nyní ztrácíte pět bodů. Neuvažoval jste o tom, že honbu za titulem odpískáte a budete se soustředit jen na vítězství v domácím poháru?
To nepřichází v úvahu. Vzhledem k dlouhé a bohaté historii je Sparta v situaci, kdy musí být úspěšná na všech frontách. V lize i poháru.