Čontofalský relaxuje v sedle koně: Pepi nic nevyhrál, ale na mě je rychlý dost

Přes souseda, který je má. Dcerám jsem nejdřív koupil poníka a pak jsem se rozhodl i pro velkého koně. Máme kolem baráku krásné lesy a pole, kde se na něm dá vyřádit. Je to pro mě parádní relax i adrenalin.

Plnokrevníka, který byl rok u Josefa Váni, když ho měl ještě bývalý majitel. Jmenuje se Pepi, má dobrý rodokmen. Táta šampión, Angličan, máma Němka. Jezdil steeplechase, ale nikdy nic nevyhrál. Váňa prý říkal, že je moc pomalý, ale když jsme se rozběhli, byly to pěkné pecky... Takhle pomalý kůň nevypadá. Na mě je rychlý až dost (úsměv).

Když jsem chytal na Kypru, chytil mě windsurfing a freediving, potápění bez bomby. To mi tady docela chybí. Teď jsem začal s golfem.

Začínám, není to špatné. Hole jsem si koupil dávno, navrtal mě do toho v Bohemce ještě Tonda Panenka. Když jsem odešel do Ruska, hole byly v garáži a děti s nimi hrály akorát hokej (úsměv). Letos jsem zase začal. Moje přítelkyně taky hraje golf, zatím je lepší. Já mám za sebou teprve pár lekcí s trenérem.

Velikou. Poslední rok a půl je mám každý druhý víkend a přes prázdniny, se ženou se rozvádíme. Ale vždycky se na dětech nějak dohodneme. Holky jsou zlaté, ve škole jim to jde. Dvojčatům je osm, té mladší bude šest. Jsou šikovné na sport. Chodí na tancování, začínají s tenisem.

S bulvárem se nic moc dělat nedá. Napíšou si, co chtějí. Je to zkreslené. Kdo mě zná, ví, jaký jsem. Nedávno třeba napsali, že chodím s Yvettou Blanarovičovou. Přitom já mám svoji přítelkyni a ona má přítele. Když psali o mojí manželce, ani si nebyli schopni zjistit její jméno.

Já neznám člověka, který by vydržel pít tři měsíce v kuse (smích). Snažil jsem se nad to povznést, co jiného mi zbývalo.

Byla to krásná etapa mojí kariéry. Vyhráli jsme po 24 letech titul, hned nato Pohár UEFA a Superpohár. Rusko mi přirostlo k srdci, lidi nás tam zbožňovali.

Nejvíc se vídáme s Radkem Šírlem. Lukáše Hartiga jsem párkrát viděl, Pavla Mareše taky.

Moc se nevídáme, jen jednou jsme si volali.

Nešlo to nevidět. Ale on tam byl legenda, žijící Bůh. Zenit neskutečně zvedl. Kam přišel, všichni se mu klaněli. Bylo hrozně těžké všechno ustát. My jsme samozřejmě viděli, že to s ním jde trošku z kopce, ale byla to škoda. Kdyby to tenkrát ustál, místo soch Lenina by všude ve městě stály sochy Petržely. Ale vzestupy i pády patří k fotbalu. On si tím prošel a dnes je to vyrovnaný člověk. Mám z něj radost.

Žiju tady de facto třináct let, i když devět z toho jsem byl v cizině. Návrat na Slovensko neplánuju. O tom jsem byl rozhodnutý, už když jsem šel v roce 2000 do Bohemky. Po měsíci jsem věděl, že tu zůstanu. Teď tady mám barák, zázemí, děti. Bydlím kousek za Prahou u Říčan. Jsem v přírodě, líbí se mi tam.

Ano. Čím víc má gólman odchytáno zápasů, tím lépe situace vyhodnocuje. Brankář je specifický post. My tam toho tolik nenaběháme, mnohokrát je to hlavně o zkušenostech.

Třeba takový van der Sar byl ve čtyřiceti na vrcholu formy. Nejlepší roky zažil v Manchesteru United, než končil. Friedel taky pořád chytá výborně a je ještě starší.

To nevím, ale rád bych se Slavií zažil nějakou super sezónu. Mám ještě na rok smlouvu a uvidíme, co bude. Dlouhodobé plány nedělám. Jsem zdravý, fotbal mě baví, užívám si ho.

Buffona, už od doby, co chytal za Parmu. Je to skvělý gólman, líbí se mi, jak v té bráně působí. Má dlouhodobě výbornou výkonnost a je to nejlepší gólman na světě posledních let. Skvělý výkony, vystupování, vizáž. Jde z něj síla, respekt, prostě osobnost.