Abraham mě překvapil, jako já nezavře na hřišti hubu, přiznal kouč Straka

Do Hradce jsme jeli s jasným cílem, to znamená neprohrát. To se nám podařilo. Z utkání bylo znát, že oběma týmům jde o existenci v nejvyšší soutěži. My jsme hráli ze zabezpečené obrany, abychom nedávali domácím prostor. Věděli jsme, že se budou nutit do útoku, protože oni museli vyhrát. Mrzí mě, že před konci obou poločasů jsme si zkomplikovali sami situaci. Domácí měli šance. Naštěstí nás podržel Aleš Hruška v bráně. Jeho výkon byl vynikající, díky němu jsme ten bod urvali. Může mít velkou váhu. Boj o záchranu máme pořád ve svých rukou, což je důležité.

Zavánělo to penaltou, ale sudí ji nepískl.

V Hradci to odjezdili, ukázali bojovnost, byť na úkor technické hry. To se cení.

Jistotu určitě ne, ale máme situaci ve svých rukou a záchranu musíme potvrdit doma s Brnem. Bod z Hradce by měl mužstvo do toho utkání nakopnout, vyhecovat, aby se o záchranu porvalo. Když nedělní utkání zvládneme, budeme už mít jistotu.

Získali jsme bod, hráči zápas odbojovali. To ano. Ale extra spokojený nejsem. Sami jsme si utkání několikrát zkomplikovali tím, že jsme přestali hrát a začali se bát o výsledek. To není jen v tomhle zápase, kdy vyrobíme hrozné chyby a tím pomůžeme soupeři. To mě dokáže neskutečným způsobem nasr.... Takže do spokojenosti je hodně daleko.

Ty výpadky, o nichž jsem mluvil, a pak šance, kterou jsme nabídli domácím v posledních sekundách utkání. V takovém zápase se nemůže stát, aby nám takhle propadl míč. To mi nikdo z hráčů nevysvětlí... To se prostě nemůže stát. Mančaft si takovou situaci musí pohlídat. Vždyť nás to mohlo stát bod. To bylo prostě peklo...

Příjemně mě překvapil. Dlouho nehrál, nastoupil jen na patnáct minut proti Jihlavě. Odvedl kvalitní práci. On je přirozený vůdcovský typ, jaký nám na hřišti chyběl. Hráči, kteří by měli tým vést, jsou zticha. Martin mluví, burcuje. To je správné. Já byl typ hráče, který při zápase nezavřel hubu.