Hlavní obsah

Kvůli neproměněným šancím už špatné spaní nemám, tvrdí král ligových kanonýrů Lafata

Praha

Potřetí v řadě se stal David Lafata (31) králem ligových kanonýrů. V právě skončené sezóně nastřílel 20 gólů, z toho třináct na podzim v dresu Jablonce a sedm na jaře už jako sparťan. V Evropské lize se trefil také do sítě Chelsea. I když si trofeje pro nejlepšího kanonýra, kterou uděluje Klub sportovních novinářů ČR, podle vlastních slov váží, se sezónou spokojený není.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Sparty Praha David Lafata

Článek

Zápas Sparty s Duklou jste kvůli trestu sledoval z tribuny. Už přebolelo zklamání z druhého místa v lize?

To hned tak nepřebolí. My jsme opravdu věřili, že by se to mohlo povést, ale po deseti minutách bylo v Hradci jasno, Plzeň vedla 2:0. V sobotu jsme sice Duklu porazili, ale bylo to smutné vítězství.

Potřetí jste získal cenu pro nejlepšího kanonýra ligy. Berete to jako malou náplast na smutek?

Ocenění si vážím, jsem rád, že se mi to povedlo, ale pořád platí to, co jsem říkal už při přestupu do Sparty. Krále střelců bych vyměnil za titul. S touhou ligu alespoň jednou vyhrát, jsem do Sparty šel. Věřil jsem, že to vyjde už letos, nestalo se. Musím to o rok odložit.

Musel jste po příchodu do Sparty měnit svůj herní styl oproti tomu, jak jste hrával v Jablonci?

Nemyslím si. Snažím se hrát tak, jak to po mně chce trenér. Samozřejmě chvíli trvalo, než jsme si na sebe zvykli s novými spoluhráči. V některých zápasech to bylo lepší, v jiných horší. Výsledek je bohužel stejný, skončili jsme druzí.

Nastřílel jste v lize dvacet branek, což je velmi solidní evropská norma. Osobně byste mohl být se sezónou spokojený...

Mně se to nehodnotí dobře. Nesplnili jsme cíl, titul nemáme. A jestli jsem dal v sezóně dvacet gólů, není podstatné. Přitom se mi přestupem do Sparty splnil velký sen. Potřetí jsem se stal králem střelců, ale bohužel to hlavní mi chybí. Konec sezóny se nepovedl, navíc jsem dostal poprvé v kariéře červenou kartu. Nemohu být spokojený.

Když jste skončili s Jabloncem druzí nebo třetí, tak jste slavili. Ve Spartě to neplatí?

Je to paradoxní, ale také logické. V Jablonci to byl úspěch, ve Spartě je úspěch jen titul, všechno ostatní je zklamání.

Vrátím se ještě k vašim ligovým gólům. Ve třech sezónách jste vyhrál s 19, rekordními 25 a letos s 20 brankami. Dávají se při stále propracovanějších systémech góly hůř než dřív?

Ono to je stejné. Nemyslím si, že se dávají hůř. Hodně totiž záleží i na spoluhráčích. A na ty jsem měl v Jablonci i ve Spartě štěstí. Někdy přijdete ke gólům jako slepý k houslím - do brány spadne, do čeho kopnete, to pak góly přibývají rychle. Jindy dřete, dostáváte se do šancí, ale nespadne to tam, ať děláte cokoliv. Trápíte se a čekáte na tu spásnou první trefu. I proto před sezónou nikdy neříkám na dotaz novinářů, s kolika góly bych byl spokojený. Jako myslivec vím, že zajíci se počítají až po honu.

Trápíte se ještě tím, když neproměníte nějakou šanci?

Každá zahozená šance mrzí, ale s věkem se to mění. Dřív jsem zažil kvůli neproměněným šancím pár bezesných nocí. Teď už spím klidně. Vím, že to stejně nevrátím. Nemá smysl se tím trápit, spíš si z toho beru, co bych měl příště udělat jinak.

Ale není šance jako šance...

To je pravda. Když ji neproměním v zápase, v němž vedeme, třeba jsem i nějaký gól dal, a zápas vyhrajeme, pak mě ta šance tolik nebolí. Když ale neproměním šanci v utkání, v němž prohráváme nebo hrajeme nerozhodně a přijdeme o body, mrzí to víc a třeba i déle.

Zmínil jste ty zajíce. Dostal jste se na jaře vůbec do lesa?

Jen jednou, když se nehrála kvůli finále poháru a hokeji jeden víkend liga. Jinak ne.

Co jste trefil?

Trefil jsem pěkného srnečka.

V pátek vás čeká kvalifikační utkání s Itálií, v němž je pro zachování postupové šance třeba vyhrát. Je to proti vicemistrům Evropy s vynikající obranou vůbec reálné?

Čeká nás strašně těžký soupeř, Italové patří k nejlepším týmům na světě. Vyhrát nad nimi je ale reálné. Národní mužstvo dokáže nejvíc zabrat, když je nejhůř. I se Spartou jsme hodně potrápili v Evropské lize Chelsea. Hrát se dá dneska s každým. V utkání s Itálií nám nezbývá nic jiného než vyhrát, protože jakýkoliv jiný výsledek by nám ještě více zkomplikoval situaci. Nechci pomyslet na to, že by nám šanci na postup do baráže za určitých okolností mohl úplně zmařit.

Konečné pořadí střelců Gambrinus ligy 2012/2013:
20 - Lafata (Jablonec/Sparta),
14 - Ordoš (Olomouc), Kadlec (Sparta),
13 - Došek (Slovácko),
12 - Mahmutovič (Teplice),
10 - Tecl (Jihlava/Plzeň), Bakoš (Plzeň), Pospěch (Dukla),
8 - Štajner, Rabušic, (oba Liberec), Kisel (Slavia), Čížek (Jablonec),
7 - Doležal (Olomouc), Borek (Dukla), Kolář (Plzeň),
6 - Šural (Liberec), Uškovič, Šisler (oba Hradec Králové), Švancara (Brno), Kweuke (Sparta), Johana, Nešpor, Magera (všichni Mladá Boleslav), Mičola (Slavia), Darida (Plzeň), Navrátil (Olomouc), Wágner (Příbram),
5 - Kukec, Baroš, Fantiš (všichni Ostrava), Trapp (Příbram), Litsingi (Teplice), Procházka (Plzeň), Volešák,
4 - Trousil (oba Slovácko), Nitrianský, Vošahlík, Škoda (všichni Slavia), M. Jarolím (Teplice), Řezníček, Táborský (oba České Budějovice), Krejčí, Hušbauer (oba Sparta), Horváth, Čišovský (oba Plzeň), Sivrič (Mladá Boleslav), Karlík, Koloušek (oba Jihlava), Delarge (Liberec), Kopic (Jablonec), Néstor (Dukla), Mezlík, Zavadil (oba Brno).

Reklama