Článek
Po mnoha sezónách v zahraničí vás čeká letní příprava v českých podmínkách. Dovolenou jste měl jen čtrnáct dnů. Stačil jste si po zběsilém jarním honu za místenkou v Evropské lize odpočinout?
Musím říct, že tak časný začátek tréninkového kempu jsem nikdy v kariéře nezažil. Jen dva týdny volna po sezóně, to je masakr. Pro hráče, kteří mají děti, úplná katastrofa.
Působil jste v Rusku, Anglii či Švýcarsku. Vážně jste nikdy neměl tak krátké volno?
Ne. Třeba v Anglii jsme měli jednou sedm týdnů. Tohle je vážně děs. A třeba Ostrava začínala už v sobotu. Nechápu, co během dvou víkendových dnů naženou proti ostatním. Všichni honí časné začátky, ale je strašně důležité, aby si hráči pořádně odfrkli, zregenerovali se a měli chuť do nové sezóny. Akorát hrozí, že mnozí naskočí do přípravy s nedoléčenými šrámy a zranění se obnoví, budou vážnější.
A vy po pouhých dvou týdnech volna chuť skutečně máte? Neříkal jste si, když jste viděl, jak krátká dovolená vás čeká, že jste se do Čech neměl vracet?
Ani trošku. Já mám velikou chuť, protože si uvědomuju, že mi zbývají poslední dva tři roky. Rozhodně jsem nachystaný a mentálně připravený lépe, než když jsem byl mladý.
Jak jste dva volné týdny prožil?
Na pět dnů jsem vyrazil s manželkou (modelka Klára Medková – pozn. red.) do New Yorku. Klárka dostala cestu ke třicátým narozeninám, šlo o splnění jejího snu. Děti jsme nechali na Moravě u babičky a vyrazili jsme. Chviličku jsme po návratu zůstali u blízkých právě na Moravě, stihl jsem i benefici Marka Jankulovského v Ostravě a následně jsme s dětmi i Klárkou vyrazili do Harrachova, kde jsme jezdili na kole. Strašně rychle to uteklo.
New York vás okouzlil? Propadl jste kouzlu nakupování?
Byli jsme tam poprvé. A myslím, že jsme si oba město užili. Když si na výlet vzpomenu... Nachodili jsme snad padesát kilometrů. Ale nebyl jsem z toho vyvalený nebo úplně paf. Je fajn jednou zažít atmosféru, poznat trošku město. Ale Londýn se mi líbí mnohem více. Takže příště dostane Klárka k narozkám výlet pod Big Ben (směje se). Je to hodinu a půl letadlem, nebudeme se muset trmácet deset hodin.
Zaměstnávali vás hodně synové Radek a David?
Užili jsme si hory v Harrachově. Byli jsme na kolech. Mám vozík, který si zapřáhnu, a můžu kluky vozit. Jde vlastně o trénink, protože každý metr absolvuju s pořádnou zátěží. Ale přiznávám, že vždycky vyjedu lanovkou na kopce a jezdím hlavně po vrstevnicích.
Stíhal jste plnit i tréninkový plán, který každý hráč v Liberci dostal před dovolenou?
Jasně. I když je pravda, že já se s trenérem domluvil a trošku si náplň upravil. Stejně neumím vyloženě odpočívat. Když jsem nebyl na kole, šel jsem hrát tenis nebo jsme s Klárkou běhali. Už jsem dost starý, abych věděl, co moje tělo potřebuje, takže jsem se chystal po svém.
Jak jste sledoval přestupové dění, které se zásadním způsobem dotklo i Liberce?
Náš sportovní manažer Honza Nezmar mě informoval, že odchází Jirka Štajner. Byl jsem smutný. Šlo o nečekaný přestup. Psal jsem Jirkovi, jeho odchod jsem málem obrečel, ale prostě jde o fotbalový život. Dostali jsme se do pohárové Evropy, k čemuž nám výrazně pomohl. Bude nám moc chybět.
O odchodu se spekulovalo i v souvislosti s vámi. Zájem údajně měla pražská Sparta.
Liberec bych neopustil. Ani kdyby mi Sparta dávala dvojnásobek současného platu. Dostal jsem šanci na severu v okamžiku, když mě právě na Letné nechtěli. Teď prostě Liberec nezradím.
Dost možná však do podzimní fáze povedete coby kapitán značně obměněný tým. Hovoří se i odchodu obránců Kušníra s Keličem a útočníka Rabušice, což by v součtu se Štajnerem znamenalo ztrátu čtyř borců základní sestavy.
Hodně se o přestupové dění zajímám. Myslím, že by byla škoda tým rozprodat, když jsme vybojovali předkolo Evropské ligy, o němž jsme všichni snili. Na druhou stranu chápu, že třeba pro Ondru Kušníra může být přestup ven poslední šancí na zahraniční angažmá. Ale Rabušice s Keličem nepustíme. Jsou ještě mladí, mají na odchod čas.
Jaké jsou ve vašich očích se současným kádrem naděje libereckého týmu projít poprvé od sezóny 2006/07 do základní skupiny evropských pohárů?
Je pravda, že nám odešlo hodně zkušeností. Skončili Hauzr a Janů, je pryč Štajner. Já byl ještě v zimě čtvrtý nejstarší, teď už nikdo dříve narozený v kabině nebude. A nejsem si jistý, že vlastně máme druhého hráče přes třicet. Bude hodně na mně, abych tým stmelil. Doufám, že vedení přivede nějaké posily. A sám jsem zvědavý, jak se poté s bojem o Evropskou ligu popasujeme.
