Článek
Ještě nedávno jste uvažoval o konci kariéry. Začínáte tedy svou poslední sezónu?
Po návratu z Anglie jsem nevěděl, jestli ještě budu pokračovat. Ale zájem Slavie mé rozhodování urychlil. Už pět let tvrdím, že je to můj poslední rok... Rozhodující je zdraví, třeba před čtyřmi lety jsem se cítil hůř než teď. A musím být přínosem pro tým.
Karol Kisel netají, že angažmá v Austrálii dost podstatně změnilo jeho náhled na život. Co vám přineslo osm let strávených v Anglii?
Odcházel jsem ven v jedenatřiceti a moc se mi nechtělo. Ale nakonec jsem rád, že jsem se tak rozhodl. Angličané o nás moc nevědí, házejí nás do jednoho pytle na Východ. Teprve když vás blíže poznají, změní názor. Reprezentací své země máte šanci ovlivnit jejich mínění. V Anglii se mi otevřely jiné dveře, vidím teď svět trochu jinak.
A fotbalově?
S Tottenhamem jsme slavili pár triumfů, s Queens Park Rangers zase postoupili do ligy. Zažil jsem vzestupy i pády a zachytal si vedle Robinsona či Júlia Césara. Byli to reprezentanti svých zemí a César teď vyhrál s Brazílií Pohár FIFA.
Patříte k nemnoha brankářům, kteří dokázali v české lize vstřelit gól. Plánujete přidat k proměněné penaltě proti Jablonci ještě další trefy...?
Nikdy to nebyl můj úmysl, tenkrát jsem skóroval na popud fanoušků. Když mě v několika zápasech za sebou skandováním vyzývali, abych penaltu kopl, tak mi trenér Cipro dal pokyn, ať na ni tedy jdu. Další góly už od sebe neočekávám (smích).
Když jste odcházel, byla Slavia zvyklá hrát poháry. Teď na ně marně čeká. V jakém stavu jste ji po návratu shledal?
Určité problémy měla již ve chvíli, kdy jsem odcházel. Poháry se sice hrály dál, ale už jsme nepostupovali do jarních bojů. Po mně odešli také Radek Bejbl nebo Pavel Kuka a tým se hodně obměnil. Po příchodu Karla Jarolíma trvalo asi rok, než se Slavia nastartovala k tomu, aby se dostala do Ligy mistrů a získala dva tituly. Dnes už je situace zase jiná.
Zdálky jste také musel sledovat, jak klub stojí před krachem. Jak vám bylo?
Zpočátku jsem tomu vůbec nevěřil, ale jak jsem získával informace, bylo mi jasné, že situace je vážná. Dnes můžeme děkovat majitelům klubu, že Slavia vůbec existuje.
Přicházíte jako Čontofalského náhradník. Role dvojky vám nevadí?
Kamil určitě začne jako jednička. Na pozici dvojky a trojky tady byli mladí kluci, což vedení chtělo změnit, a proto oslovilo mě. Kdyby se něco Kamilovi stalo, budu připraven zaskočit. Já už roli dvojky plnil víceméně v Anglii. Je samozřejmě lepší chytat, věk ale nezastavím. Jsem rád, že tady vůbec můžu být.
Žádný spoluhráč z vaší éry už ve Slavii nezbyl.
Pár starších kluků jsem zažil jako protihráče. Z týmu si pamatuji jen Standu Vlčka, ale ten už přešel do role vedoucího. Když áčko odjelo do Švýcarska a já trénoval s juniorkou, tak jsem se sešel s mladým Řehákem, Bejblem nebo Zákostelským. Jejich tátové byli mými spoluhráči, to je úsměvné.
