Článek
Vzpomenete si, kdy jste naposledy nastoupil coby hráč hostujícího týmu na olomouckém stadiónu?
Po mém letošním zimním příchodu do Liberce a české ligy jsme v Olomouci na jaře se Slovanem nehráli, takže mě na půdě Sigmy čeká zápas po řadě let. Přesně to nespecifikuji, ale vím, že jsem tady bojoval v dresu Sparty, než jsem odešel do zahraničí. A to je opravdu dávno (úsměv).
Budete mít v hledišti příbuzenstvo a známé?
Samozřejmě. Pocházím sice ze Šumperka, ale v Olomouci jsem prožil úvodní část svojí dosavadní fotbalové kariéry.
Co říkáte na nadcházejícího ligového soupeře?
Není to na začátek lehký los. Jenže musíme jít krok za krokem a pokusit se skloubit vstup do ligy s pohárovým vystoupením proti Skontu Riga.
Jak tedy prožíváte liberecké působení v kvalifikaci o Evropskou ligu?
Pohár jsem okusil naposledy v Basileji. Byla to Liga mistrů. A na mezinárodní scéně pořád platí, že fotbalista dostává šanci se ukázat. Vysněný mančaft, proti kterému bych si chtěl ještě zahrát, ale nemám, a ani ho nehledám. Spíš to beru z týmového hlediska a přeji si, aby naši mladí hráči si Evropu osahali, otrkali se a byla to pro ně motivace. Sami uvidí, jak to venku chodí a jak je těžké se prosadit. Tenhle poznatek je nejdůležitější. Co se týče dvojboje s Rigou, chtěli jsme tam uhrát výsledek, jaký by byl nadějný pro čtvrteční domácí odvetu. Takže naším cílem zůstává i po prohře 1:2 v Lotyšsku postup do dalšího předkola.
