Nechci nikomu lézt do zadku, ale za změnu v Baníku může trenér Svědík

Všichni říkají, že vždycky je to o hráčích, kteří jsou na hřišti. Jestli ukáží, co umějí, anebo ne. Já jsem jiného názoru. Je to o trenérovi. Aniž bych chtěl někomu lézt do zadku, a kdo mě zná, ten ví, že takový nejsem, tak říkám, je to v trenérovi. Proti Boleslavi jsme byli Baník, jak má být. Naše bojovnost, nasazení, šance, to všechno se lidem líbí.

To nechci rozebírat. Nebudu se pouštět do taktických věcí.

Nechci a nebudu hanit trenéra Pulpita. Ale na Fantišovi je změna vidět. Proti Boleslavi hrál v útoku a byl vynikající. Už na Slavii jsme jezdili po zadku a dneska taky. Akorát škoda nevyužitých šancí. Do začátku druhé půle jsme dali všechno. Bylo to o třetím gólu, který jsme bohužel nedali. Také proto, že stál proti nám vynikající brankář Miller, anebo naše řešení bylo špatné.

Obavy jsem měl. Napadlo mě, že fotbal přece má svoje zákonitosti, v tomto případě známé nedáš - dostaneš. Vydrželi jsme, ubránili se, protože jsme se povzbuzovali a na hřišti se zcela vydali ze sil. Také nás podržel Bárta, chytil dva góly. Jsme šťastni.

Hodně. V prvním poločase na moji stranu svítilo sluníčko, zatímco velká část hřiště už byla ve stínu. Podle toho jsem na konci zápasu vypadal. Sotva jsem chodil.

Čekalo se, že budeme na nule. Neslyšel jsem nic jiného, než že budeme mít 0 bodů. Ne po dvou, ale po pěti kolech. A po dvou máme čtyři.

Obrovské povzbuzení do práce. Dále musíme stejně makat, abychom znovu nezažili to, co v posledních třech letech.

Takhle nechci přemýšlet. To by směřovalo k uspokojení. Porazili jsme Mladou Boleslav, což je obrovsky silný tým s vynikajícím kádrem, lepším než máme my. A přece jsme jej přejeli. Vydařený začátek je vždycky ku prospěchu, ale je to jen začátek.