Hlavní obsah

Sportovní ředitel fotbalistů Sparty Hřebík: Fanoušky vnímám, ale nejsem zbabělec

Karel FeltPrávo

Někteří fanoušci fotbalové Sparty nemají sportovního ředitele klubu Jaroslava Hřebíka rádi. Transparenty a skandováním „Hřebík ven!“ dali najevo, že ho viní z propadáku v Evropské lize s Häckenem i tříletého čekání na titul. Zkušený 64letý stratég, který se podílí na výkonnostním růstu Krejčího, Kadeřábka, Poloma, Skaláka i dalších mladíků, potvrzuje v exkluzívním rozhovoru pro Právo, že na sestavu ligového mužstva nemá vliv.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Sportovní ředitel Sparty Jaroslav Hřebík

Článek

Vnímal jste transparenty a skandování části fanoušků, kteří vinu za neúspěch Sparty na mezinárodní scéně svalují na vás?

Ano, to přece nejde nevnímat.

Ustojíte ten tlak? Nechystáte se rezignovat?

Odpovím takto: Všichni, kdo to myslíme se Spartou dobře, chceme, aby byla silná! Já nejsem zbabělec.

Trenér Vítězslav Lavička se postavil na vaši stranu. Co to pro vás znamená?

To je logické. Jsme kamarádi a věříme si!

Kde vůbec začínají a končí vaše kompetence ve Spartě?

Mojí kompetencí je vytvořit a eventuálně korigovat sportovní koncepci Sparty od žáků až po dospělé. Zahrnuje to jaký způsob hry a jaké typy hráčů jsou důležité pro fotbalový vývoj. Například se snažím připravovat patnáctileté kluky na požadavky fotbalu, jaký se bude hrát, až budou dospělí.

Spolupracujete i na herní koncepci mužstva?

Herní koncepce áčka je pouze v kompetenci jeho realizačního týmu. Já například připravím analýzu soupeřů v Evropské lize a řeknu svůj názor, proč, co a jak udělat. Realizační tým buď něco z toho akceptuje, anebo ne. S Víťou Lavičkou diskutujeme, ale uznáváme názory toho druhého a respektujeme je. Oba víme, že když jsou dva různé názory na určité řešení herního pojetí, nelze jednoznačně říct, které je vhodnější. Zápas totiž nejde znovu přehrát podle názoru toho druhého.

Do jaké míry se podílíte na odchodech a příchodech hráčů?

Máme sportovní komisi, kde řeknu svůj názor. Rozhoduje však ona, protože musí vzít kromě sportovního hlediska v úvahu i ekonomické a další faktory.

Jaká jsou hlavní kritéria pro výběr mladých hráčů do Sparty?

Fotbal se vyvíjí a vyvíjejí se kritéria výběru hráčů. V současné době je nejdůležitější charakter. To je správná týmová mentalita. Druhým nejdůležitějším kritériem je percepce, jinak řečeno správné prostorové vnímání. Třetím pak rychlostní a dynamické dispozice. A nastupují samozřejmě schopnostní a dovednostní faktory. To všechno tvoří fotbalový potenciál, který se všichni, kdo s hráči pracují, snaží využít a posouvat hráče k vyšší kvalitě.

Jaké vlastnosti, lidské i herní, musí mít hráč, který vás osobně zaujme?

Musí splňovat faktory, které už jsem pojmenoval. Ale musí mě také zaujmout nějakou schopností či dovedností, která se dá využít v taktice hry. Kupříkladu jeho vysoká rychlost nebo skutečnost, že to je výborný hlavičkář, ale i další.

Když se nedaří, jsou trenér Lavička i vedení Sparty kritizováni, že hraje mateřská školka. Není opravdu mladých hráčů v sestavě Sparty až příliš na úkor zkušenosti?

To se nedá jednoznačně říct. Třeba Dortmund měl ještě mladší tým než Sparta, a kam to v poslední době dotáhl. Náš mladý tým velmi kvalitně konkuroval například i Chelsea.

Na druhou stranu, nemrhá Sparta vlastními talenty, které pouští do jiných klubů?

To si nemyslím. Vždyť kolik odchovanců Sparty se dostalo v minulosti do A týmu Sparty například od zařazení Tomáše Rosického... A vezměte si, kolik je jich tam teď.

Je pravda, že upřednostňujete takzvané hodné hráče a nemáte rád zlobivé, jako byl třeba Řepka?

To je jen klišé, které je mi podsouváno. Ostatně ani já nebyl takzvaně hodný hráč. Já mám totiž rád ve fotbale opravdové fotbalisty.

Letenský tým už tři roky čeká na titul, což je na tak ambiciózní klub dlouhá doba. V čem vy osobně vidíte příčiny?

V posledních letech se ve Spartě objevilo příliš fotbalistů, kteří se vrátili ze zahraničních angažmá, ve kterých se jim moc nedařilo. Nebyli přitom v top klubech. A Sparta je specifická v tom, že v ní není čas ani prostor na koncepční budování, který byl například v Plzni. V posledních letech měla vždy některého z nejlepších trenérů. Navíc u většiny panovala veřejná shoda na tom, že mají právě oni tuhle funkci vykonávat. Ať to byl Stanislav Griga, Michal Bílek, Jozef Chovanec, Martin Hašek.... Jenže časem se jejich pozice v očích stejných lidí, u nichž předtím panovala shoda, rapidně změnila.

Na mistrovství Evropy hráčů do 19 let v roce 2011 vámi vedený tým dokázal hrát skvělý fotbal, který ho nakonec dovedl ke stříbru. Proč se nedaří stejný styl aplikovat třeba ve Spartě?

Jako trenér mládežnické reprezentace jsem si postupně během tří roků vybral tým z asi padesáti hráčů, kteří splňovali nároky moderního, konkurenceschopného fotbalu. Přesvědčil jsem je, abychom pracovali na vědomých součinnostech, které byly efektivní a zároveň bezpečné. Odborníky byl náš způsob hry oprávněně hodnocen jako nadčasový. A on nadčasový doopravdy byl. Tři roky nám ve Spartě nikdo nedá, a tak se tomu musíme alespoň co nejvíce přiblížit.

Jste sportovním ředitelem. Neláká vás práce u mužstva, ať už v klubu, nebo reprezentaci, která je přece jen víc na očích?

V současné době mě těší to, že třeba Víťa Lavička řekne: „Jardo, Čermák, Hybš a Juliš jsou perfektně připravení a zvládají naše nároky." Myšleno v kádru A týmu. Ve Spartě máme totiž u mládeže vynikající, chytré a vnímavé trenéry. Je radost s nimi pracovat.

Hřebíkovy stopy na Letné
I. období 2001 až 2002
Přišel v červnu za Ivana Haška a začal debaklem 0:3 v Blšanech. Na podzim ale pod jeho vedením předváděla Sparta skvělé výkony v Lize mistrů. Památný byl domácí zápas s Realem Madrid, který nastoupil v plné síle (Figo, Zidane, Raúl, Carlos a další hvězdy). Sparta sice prohrála 2:3, ale vysloužila si ovace hlediště. Pak zdolala Feyenoord, Spartak Moskva a remizovala 0:0 v Mnichově s Bayernem. V osmifinále vyhrála i v Portu. Na jaře se Spartě přestalo dařit a šest kol před koncem ligy byl Hřebík tehdejším šéfem klubu Vlastimilem Košťálem odvolán. Tým převzal jeho asistent Vítězslav Lavička. Titul však získal Liberec.
II. období 2004 až 2005
V prosinci 2004 nahradil trenéra Františka Straku. Sparta v té době vedla ligu o 9 bodů. Nový klubový šéf Daniel Křetínský byl v kontaktu s Hřebíkem už dříve. Strakovy metody se mu nelíbily. Využil i podezření, že extravagantní kouč šňupá kokain, což se nepotvrdilo. Hřebík titul získal s náskokem 11 bodů. Podzim byl ale tristní. Spartě se nedařilo v domácí lize ani v Lize mistrů. Vyhozen byl kapitán týmu Karel Poborský, který se ozval proti Hřebíkovým metodám. Sparta dál prohrávala a v říjnu byl po 8. kole odvolán Hřebík z funkce. Nahradil ho Stanislav Griga, ale ztrátu v lize už s týmem nedohnal. Radoval se Liberec, vedený Lavičkou.
III. období 2011 až dosud
V polovině prosince byl jmenován hlavním trenérem či manažerem, jeho funkce dostávala různá označení, až po stávajícího sportovního ředitele. Ve funkci střídal Jozefa Chovance, tým vedl Martin Hašek. Hřebík měnil koncepci klubu, sázel na mladé, a jak řekl na jaře 2012 Hašek: „Titul jsme položili na oltář změn.“ Mistrem byla Plzeň. V té době Hřebík chodil i na lavičku, což se některým hráčům nelíbilo. V létě 2012 Haška vystřídal Vítězslav Lavička a kompetence byly jasně stanoveny. Hřebík připravuje hlavně mladé hráče, Lavička s ním sice podle potřeby spolupracuje, ale má poslední slovo. Titulu se na jaře 2013 Sparta potřetí v řadě nedočkala.

Reklama

Související témata: