Článek
Při nedávné marodce několika hráčů z jablonecké obrany byste se možná dostal do sestavy Baumitu, kdybyste dál figuroval v tamním kádru. Nemrzí vás, že jste přece jen nezůstal v Jablonci?
S jabloneckým trenérem panem Skuhravým máme dobré vztahy, ale rozhodl jsem se pro tuto cestu. A hostování v pražském celku nelituji. Chci a snažím se týmu pomoci. Jsem tady zatím na půl roku do zimy. Jablonecké kluky sleduji. Jsem rád, že se jim daří, ale především si přeji, aby se dařilo nám, tedy Bohemce.
V klubu z Ďolíčku jste se sešel se svým bratrem Matějem, který hraje v útoku.
Je hezké, že jsme v jednom mužstvu. Ale to jsme zažili už v Příbrami. Asi se navzájem ve fotbale hledáme. Jde nám o společný cíl a cítím, že musíme spolupráci na hřišti zlepšit.
Jak jste viděl zápas v Liberci?
Škoda, že jsme neuhráli nějaký bod, protože je moc potřebujeme. V prvním poločase jsme se báli hrát, byli jsme málo důrazní. Kdybychom do přestávky udrželi bezbrankový stav, mohlo to vypadat jinak. Přesto jsme měli čas na vyrovnání, ale nepovedlo se to.
Slovan proti vám nenastoupil v nejsilnějším složení. Cítili jste, že byste ho mohli řádně potrápit?
Liberečtí mají kvalitní kádr a nehledě na jejich sestavu je to pořád Liberec. Takže nějaké změny v soupeřově mužstvu nehrály roli.
Co říkáte na dosavadní bilanci Bohemky?
Máme čtyři body. To je strašně málo. Přitom se dalo mnohem víc vytěžit ze zápasů v Brně a doma se Slováckem. Teď musíme zabrat proti Znojmu. Sezóna je ale dlouhá a nic není ztraceno.