Život je boj. Costa, muž z ghetta a titulní stránky, stihl vlastní i premiérový gól

Zápisné za první gól v české lize by měl Costa Nhamoinesu zaplatit vlastně dvojmo. Proti Baníku se trefil nejdřív do vlastní, až potom do soupeřovy sítě.

„Vlastní gól se obráncům v takové situaci stává. Costa však okamžitě dostal podporu od spoluhráčů, o půli v kabině pak také od nás všech. A po přestávce dal nejlepší odpověď," liboval si trenér Vítězslav Lavička.

Bek ze Zimbabwe odvracel míč před nabíhajícím Fantišem, takže mu opravdu těžko lze něco vyčítat. „Cítil jsem soupeře za sebou, považoval jsem za nutné, míč odehrát. Diváci mě ale podrželi, slyšel jsem jejich povzbuzování. Zápas se hraje 90 minut, a když se vám něco takového stane, musíte zvednout hlavu a bojovat dál. Snad i proto jsem se dočkal také gólu do správné sítě," líčil Costa, který v létě přišel ze Zaglebie Lubin s vizitkou nejlépe hodnoceného levého obránce polské ligy.

Jako malý kluk se Costa musel tvrdě ohánět jako pasáček krav. Co jsou proti tomu nějaké fotbalové patálie...

„Celý život o něco bojuji. O život, o přežití, prostě o všechno. Zvykl jsem si bojovat v každodenním životě, takže nemám problém bojovat na hřišti nebo o místo v sestavě. Je to přirozené a není to nic, z čeho bych měl strach," ujišťuje.

Proto i kritický moment zvládl. Už minutu po vlastenci mohl vyrovnat, dočkal se až při gólu na 2:1. „Je to bojovník. Každému hráči se psychika po vlastním gólu naruší, on je však silný a odolný mentálně i fyzicky. Potěší, že mu kluci dali takovou podporu," vyzdvihl Lavička.

Dalšími hrdiny duelu byli záložníci Bořek Dočkal (tři asistence) a Josef Hušbauer (dva góly). Nakonec z toho však byl také tak trochu africký večer, protože první trefu v Gambrinus lize si připsal také střídající Tiémoko Konaté z Pobřeží slonoviny.