Článek
Na jeho rozhodnutí prý neměl přímý vliv počet inkasovaných gólů. „Řekl jsem si, že rezignuji, když zápas nezvládneme, tedy prohrajeme. Je jedno, jestli 0:1 nebo 0:4. Cítím obrovskou frustraci, je to hrůza a ostuda, dostat doma ve dvou zápasech sedm a pak čtyři góly. Pochopitelně cítím spoluodpovědnost, protože nevím, co s tím dál. Vyměnil jsem několik hráčů a nepomohlo to. Asi už nemám mužstvu co dát, proto odcházím," vysvětlil Petrouš.
Mužstvo převzal na jaře po Petru Radovi a zachránil s ním nejen ligu, ale Slavia hrála i pohledný fotbal a vyhrávala. „To byly jiné časy... Na podzim se to nějak zadrhlo. Nevím proč. Neutíkám z boje, ale cítím, že mužstvo potřebuje nový impuls a já nejsem schopen mu ho dát," dodal. „Ale hráči by si měli také uvědomit, kde hrají, za koho hrají a o co hrají," zdůraznil.
Kabině sdělí rozhodnutí v neděli
O Petroušově rozhodnutí hráči nevěděli. „V kabině jsem to neřekl, to až v neděli. Ani vedení to oficiálně neví. Záleží na jeho rozhodnutí. Kdyby rezignaci nepřijalo, nevím. Ale já prostě nevidím možnost jak dál. Záleží pak na rozhodnutí, jestli by se pro mne v klubu nenašlo něco jiného," pravil Petrouš s tím, že jeho rozhodnutí bylo vyřčeno v emocích, ale rozvážil si ho předem s jasnou hlavou.
Věřil jsem, že můžeme Boleslav porazit. Těch prvních pětadvacet minut bylo takovým světýlkem v tunelu, hráli jsme dobře, bohužel jen do inkasovaného gólu. Ten padl po naší hloupé chybě. Pak přišlo vyloučení a my už jsme neměli sílu s tím něco udělat. Navíc jsme dostali ještě tři další branky. To už bylo prostě moc. Jediné řešení, které vidím jako pomoc pro Slavii, je můj odchod. Takže jsem skončil," konstatoval Michal Petrouš.
