Ať je mi odpuštěno, pravil nový kouč Slavie Koubek, než se ujal v Edenu mise označované mnohými za sebevražednou

Po Petroušově sobotní rezignaci padlo Koubkovo jméno okamžitě. Ředitel Slavie Jaromír Šeterle si na něho vzpomněl v tu ránu, když měl v paměti zapátrat po trenérovi, který by vyvedl fotbalový Eden ze současného marasmu.

„A nešlo jen o Mladou Boleslav, kde jsme spolu působili naposledy, ale třeba i o Plzeň nebo Cheb. Za mého chebského působení se za mnou mnohokrát stavěl cestou do Ambergu, kde trénoval tři roky. A vydržet v oberlize takovou dobu, to už musel Němcům imponovat," rozpomínal se slávistický ředitel na dobu před dvaceti lety.

„A v Plzni jsem se zase přesvědčil, že na rozdíl od jiných trenérů o nových fotbalových trendech, jakými byla tehdy třeba zónová obrana, nejen mluví, ale v praxi je prosazuje," připomněl Šeterle další zastávku, na níž se sešli.

Už v sobotu v noci proto začal konat. „Od samého začátku padla naše volba na Koubka. O nikom jiném jsme nespekulovali, nikoho neoslovovali," tvrdí Šetrle, že k žádné názorové rozepři ve vedení Slavie nedošlo a jméno Cipro se neskloňovalo.

Problém však byl v tom, že Koubek byl a je vázaný smlouvou na Strahově, neboť se stal trenérem reprezentační devatenáctky. „Museli jsme jednat s asociací, aby dala souhlas," líčí ředitel Slavie peripetie, které musel podstoupit, než se mohli s Koubkem dohodnout na smlouvě datované na dobu neurčitou.

když ve středu souhlas konečně dostal, posadil Koubka do auta a uháněli na Hanou, kde Slavia hrála pohárový duel s HFK Olomouc. Vítězný, i když v závěru hodně utrápený.

„Pro mě dvě trenérské role komplikaci nepředstavují. Více práce samozřejmě ano, ale reprezentační tým mám z devadesáti procent postavený, asistenty a spolupracovníky k ruce, i Slavia akceptovala, že v říjnu dojde k termínovému střetu mezi kvalifikací devatenáctky a ligovým zápasem v Plzni. Sladíme to," je přesvědčený Koubek, byť po odchodu z Mladé Boleslavi tvrdil, že si míní užívat důchodu a vnoučat.

Teď bude v jednom kole. A co víc - s hlavou v oprátce, protože v Edenu je trenérské křeslo víc než vratké. Navíc přebírá mužstvo figurující na třinácté příčce, ke všemu zpražené a psychicky nahlodané domácími prohrami 0:7 s Teplicemi a 0:4 s Mladou Boleslaví.

„Však jsem dostal esemesky, že strkám hlavu do oprátky a jsem sebevrah," povznesl se Koubek nad podobné vzkazy i nad připomínání sparťanské minulosti.

„Vždyť mnozí z dnešních fanoušků si ani nepamatují, že jsem tam chytával. Už je to více než třicet let, co jsem na Letnou přišel, neboť tehdy mě prostě oslovila Sparta, a nikoli Slavia. Chytal jsem v tandemu s Mírou Stárkem, jenž byl lepší než já, takže mám na kontě pouze čtyřicet ligových zápasů. Ale jestli to někdo ze slavistů bere jako prohřešek, nechť je mi odpuštěno," kál se Koubek, než se ujal nové trenérské mise.

S nadmíru těžkou kombinací na úvod, neboť ho čeká duel v Jablonci, poté derby se Spartou a vzápětí cesta do Plzně. „Smrtelný koktejl," uznal, aby hned přidal: „Věřím ale, že bude fungovat moment změny, který se projeví jako pozitivní impuls."