Se Strakou jsem se nehádal a Čuhelovi neodporuju, tvrdí Švancara

„Protekce u Čuhela? Neexistuje! Petr je opravdový profík a perfektní chlap. Kamarádi jsme mimo hřiště. Když budu dobrý, postaví mě, v opačném případě budu sedět na lavičce. Nebude se se mnou mazat. Slovo protekce nezná. Spíš na mne bude přísnější. Pochopitelně se budu snažit mu v kabině a případně i na hřišti ve všem maximálně pomoct. Nedovolil bych si před ním něco o protekci vůbec říct, to by ho urazilo a já bych něco takového ani nevypustil z pusy,“ odmítl jakoukoliv protekci Petr Švancara.

I když jsou s Čuhelem kamarádi, nedovolí si mu odporovat. „Řeknu mu svůj názor, ale že bychom se pohádali, to ne. Respektuji ho jako trenéra. Jeho slovo platí. Nemohu si ani dovolit odporovat trenérovi. On na mne může zvýšit hlas, já na něho ne,“ říkal Švancara přesvědčivě. „Když si spolu sedneme na kafe, český fotbal vůbec neřešíme, natož pak Příbram. Pokud přijde řeč na fotbal, tak jedině na ten mezinárodní, Ligu mistrů, zahraniční kluby a hráči,“ dodal.

Nesmyslem nazval i šeptandu o tom, že se pohádal s koučem Strakou. „Kam na to ty lidí chodí... Straka mě posadil na lavičku. Nic víc. Měl jsem zdravotní problémy s rukou, on pak neměl důvod měnit sestavu, když se v té době mužstvu dařilo herně i výsledkově. Naopak jsem rád, že jsem ho jako trenéra potkal. Před Franzem smekám. Vážím si ho, protože to je člověk, který ve fotbale hodně dokázal a dává mu opravdu všechno. Pochopitelně bych rád hrál víc, ale to byla jeho volba, za výsledky je zodpovědný trenér,“ zdůraznil Švancara.

Čuhel je podle něho i dobrý parťák do kabiny, ale zařvat prý umí. „Mančaft ho vzal velmi dobře. Petra znám léta a vím, že přišel kvalitní trenér. Je to dobrý borec i do kabiny. Teď je na nás, abychom se zvedli. Výsledky na hřišti dělají hráči. Dobře jsme minulý týden potrénovali, dobili baterky, jak se říká. Všechno klape, jak má, teď to musíme ukázat v zápasech,“ přál si.

Tréninky se prý výrazně nezměnily, ale přibylo střelby. „Trenéři ten základ mají podobný. Teď jsme se hodně věnovali tomu, co nás nejvíc trápilo, tedy zakončení a střelbě. Zkoušeli jsme centry ze stran a spoustu dalších ofenzivních variant. Trénovali jsme i rychlostní vytrvalost. Vždyť za poslední dva měsíce jsme dali snad jen jeden gól. Pochopitelně jsme neopomíjeli ani defenzívu a různé taktické záležitosti. Tím nechci říct, že bychom se tomu pod trenérem Strakou nevěnovali,“ prozradil Švancara.

Když přišla řeč na to, který z obou impulzivních trenérů je větší motivátor, na pár sekund se zamyslel... „Tohle mají podobné, oba tým před utkáním hodně motivuji. Zápasy neskutečně prožívají a s mužstvem doslova žijí. Petr snad ještě víc než Straka, na lavičce se víc projevuje,“ nabídl svoje srovnání Švancara.

Není žádným tajemstvím, že po rozvodu se Švancara přestěhoval do Prahy a žije s Čuhelovou dcerou Monikou, s níž se potkává i na fotbalových stadiónech. Pracuje totiž jako moderátorka ČT Sport. Protekci však u ní nemá. „Když přijede na náš zápas, rozhodně mě nevodí před mikrofon, ale vybere si hráče, který v tom zápase něco udělal,“ odmítl i tuto „rodinnou“ protekci.

Fotbal prý je doma na denním pořádku. „ Monikou ho probíráme často. Chce si povídat hlavně o naší lize. Na fotbal se v televizi dívá víc než já. Je profesionálka, pořád se snaží zdokonalovat. Obdivuju ji v tom jako ženu. Ke mně bývá kritická, což beru a rozhodně se nenaštvu. Na hřišti mi velí Petr a doma Monika,“ pravil s humorem sobě vlastním Petr Švancara.