Článek
Dokázal jste si před zápasem představit, jak skvostný podvečer zažijete?
Představit určitě ano. Rozhodně jsem ale nečekal, že přijde všechno takhle najednou. Jsem hrozně šťastný.
Co pro vás dosažení mety stovky gólů znamená?
Moc mě těší, že jsem se dostal do společnosti slavných borců dávné, nedávno minulé i současné éry. Hlavně mám ale radost, že už mě teď přestanou novináři bombardovat dotazy, kdy už stou branku vstřelím. Konečně od nich budu mít pokoj (smích).
Stou trefu jste zaznamenal nohou a z velké dálky. To nebyl zřejmě váš typický gól...
To ne. Takových jsem dosud dal snad jen pět. Byl ale povedený, i mně se líbil. Už když jsem se do balónu opřel, cítil jsem, že proplachtí až do sítě.
Jaké pocity ve vás po vydařeném duelu s Libercem převažují?
Nejdůležitější je, že jsme získali tři body. Nutně jsme je potřebovali, vždyť vstup do sezóny nám příliš nevyšel. Stý gól považuji za jakýsi bonus navíc.
Bude následovat bouřlivá oslava?
To určitě ne. Jen si trochu připiju doma v Brně s rodinou. Sezóna je v plném proudu, se spoluhráči oslavíme stovku v kabině až po skončení podzimní části sezóny.
A kolik vás stá branka bude do společné pokladny stát?
Něco takového snad ani v sazebníku uvedeno nemáme. Ale oni to tam kluci rozhodně teď doplní (úsměv).
Jak je možné, že vám se silným Libercem tak náramně vyšel vstup do druhé půle?
Sám jsem byl překvapený. Nasázet tak kvalitnímu soupeři tři góly během deseti minut je skvělé. Zápas to rozhodlo. Slovácko navíc Slovan porazilo po dlouhých deseti letech.
Vaše souboje s libereckým stoperem Kováčem vypadaly dost nekompromisně...
Byly ale naprosto korektní. Známe se hrozně dlouho, ani jeden z nás by se nesnížil k žádné podlosti.
Nelitujete, že vás trenér Habanec nevystřídal chvíli před koncem střetnutí, abyste si užil ovace hlediště?
Vůbec ne, moc na to nejsem. Mám radost, že jsem zápas dohrál do konce a koleno vydrželo.
Nezatrnulo vám, když Liberec snížil dvacet minut před koncem z 0:4 na 2:4?
Trochu ano. Naštěstí jsme pak začali důsledněji v okolí naší šestnáctky obsazovat protihráče a vedení už jsme udrželi.
Vzpomenete si, kdy jste vstřelil úplně první ligový gól?
Zcela přesně. V únoru 1999 za Blšany Teplicím brankáři Macháčkovi. A taky netypicky zdálky levačkou. To už je ale pravěk.
Stovku jste nastřílel na několika štacích. Kde jste se cítil nejlépe?
Já jsem nikde nebyl nespokojený. V dobrém vzpomínám i na Brno, Liberec, Spartu či Teplice a skvěle se cítím také nyní v Hradišti.