Hlavní obsah

Síla Teplic je veliká, ale ubráníme ji, tvrdí stoper Sparty Brabec

Karel FeltPrávo

V létě byl stoper Jakub Brabec (21) na odchodu ze Sparty na další hostování. Zranění ho pak zařadilo na konec stoperů, z nichž si kouč Vítězslav Lavička vybíral. Kapitán stříbrné „devatenáctky“ z roku 2011 je však tvrdý a vytrvalý. V současnosti je jedničkou v letenské obraně, kterou bude dirigovat i v dnešním večerním šlágru s nejlépe střílejícím týmem podzimu Teplicemi.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce pražské Sparty Jakub Brabec oslavuje třetí gól v utkání proti Slovácku.

Článek

Proti vám se dnes večer postaví gólově nejlepší tým podzimu s Mahmutovičem, Litsingim, Nivaldem... Nejde z nich strach?

Strach ne, ale respekt k Teplicím máme jako k jiným soupeřům. Jejich palebná síla je opravdu velká. Pro nás vzadu to bude tvrdá zkouška. Budeme se snažit nedostat gól.

V čem nebo v kom vidíte největší nebezpečí?

Jmenovat jednoho hráče by nevystihovalo teplickou kvalitu. Na hrotu je kanonýr Mahmutovič, ale góloví jsou i ostatní. Ofenzivu tvoří čtyři zahraniční hráči, velice techničtí, rychlí a běhaví, kteří neustále sprintují za obranu. Nebezpeční jsou všichni, protože hrají jednoduše a útočí ze všech prostor.

Člověk by řekl, že se taková ofenzíva skoro nedá ubránit...

Ale dá. Musíme začít už napadáním jejich rozehrávky. Chce to dobře číst hru, včas pokrýt nabíhajícího hráče, aby se k němu nedostal míč. Hezky se to říká, ale bude to velice těžké. Vyžaduje to i stoprocentní koncentraci po celý zápas. Kratičké zdřímnutí by znamenalo problém. Věřím, že je dokážeme ubránit.

Jejich slabinou je obrana. Povede tudy cesta Sparty k vítězství?

Můj úkol stopera je brankám zabraňovat... Ale máme také silnou ofenzivu, takže věřím, že gól dáme a bude jich víc, než nám případně vstřelí Teplice.

Ptal jsem se proto, že vy jste na podzim dal v lize dva góly, takže o jejich střílení také něco víte...

To ano (úsměv). Pár gólů jsem už dal, ale podstatné je, abychom naplno bodovali. Nezastírám, že bych k tomu po čase rád přispěl gólem, ale u mne je to bonbónek navíc.

I kdybyste s Teplicemi nevyhráli, pořád máte bodový polštářek. Jde se s tím vědomím do zápasu klidněji?

Kdepak, konec ligy a vysněný titul jsou pořád daleko. Ani při devítibodovém náskoku bych nemluvil o klidu. Jaro je zrádné, o tom jsme se sami několikrát přesvědčili. Máme před sebou těžkou podzimní sérii, kterou musíme zvládnout, aby se nám příjemně přezimovalo, ale nic víc.

Zabydlel jste se v základní sestavě. Říkáte si, že teď už to musí být na dlouho?

Samozřejmě si to přeji. Můj táta mi říká, že se každé ráno probouzí do krásného snu, protože jeho syn hraje za Spartu. U mne je to podobné, ale znamená to, pořád makat naplno, podávat kvalitní výkony. Konkurence je veliká, momentálně nás je tu pět stoperů a já jsem nejmladší.

Mario Holek se vypracoval v šéfa obrany, když nehraje, dirigujete ji vy?

I když Mario hraje, máme úkoly rozdělené a koučujeme se navzájem. Obranu se snažím dirigovat. Mario nebo Ondra Švejdík jsou zkušenější. Učím se od nich, protože jednou chci být také ostřílený mazák jako oni.

Není mezi vámi pěti stopery přeci jenom určitá nevraživost, nebo nezdravá rivalita, když si berete navzájem „práci" a navíc vy jste nejmladší?

Vůbec ne! Chceme titul, což předpokládá, že musíme být parta. Osobně to beru tak, že hrát má ten lepší. Důležitý je přeci úspěch týmu a ne to, kdo zrovna nastupuje. Samozřejmě chci být tím lepším a hrát.

Na začátku sezóny to ale s vámi vypadalo všelijak. Brzdilo vás zranění a dokonce se jeden čas mluvilo opět o vašem hostování. Nabudí vás taková situace, nebo vás sráží?

Nabudí a motivuje. Vždyť já byl na začátku devátý stoper v pořadí, když to přeženu. Ale ve fotbale nikdy nevíte, co bude za týden. V létě jsem řešil odchod do italské druholigové Reggiany, protože moje pozice nebyla ideální. Nakonec to nevyšlo. Hostování, ať doma či v zahraničí se nebráním, potřebuji hrát. Loňské působení v Brně, kde jsem odehrál osmnáct zápasů, mi moc pomohlo a čerpám z něj i teď. Ale jsem pochopitelně rád, že jsem mohl zůstat doma, tedy ve Spartě a v Praze, kde mám rodiče, přítelkyni, kamarády.

Neštvalo vás, když jste byl na hostování, Sparta válela, vy jste hrál o záchranu a ještě nemohl nastoupit proti svému mateřskému klubu?

Mně se ta klausule, o tom, že hráč nesmí nastoupit proti mateřskému klubu, nikdy moc nelíbila. Až do vzájemného zápasu Sparty s Brnem. Byl jsem rád, že proti Spartě, kde mám kamarády, nemusím hrát. Těžko bych to skousával.

Jako kapitán jste před dvěma roky dovedl reprezentaci do 19-ti let k evropskému stříbru. Teď už se říká, že Brabec má formu pro áčko. Jak se to poslouchá?

Jééé, moc hezky... Já si to ale nepřipouštím. Snažím se makat tak, abych byl stále lepší. Potom se uvidí. I doma mě zdravě drží při zemi, i když mi ohromně fandí.

Reklama

Související témata: