Článek
Co se s vámi dělo? Tak špatně jste dlouho nehráli...
Nevím. Jedno je ale jisté. Dukla byla ve všech směrech lepší a vyhrála naprosto zaslouženě. Naopak na tom, co jsme předvedli my, žádná pozitiva najít nešlo. Nebyla tam.
Občas to vypadalo, že vaše defenzíva má den otevřených dveří. Souhlasíte?
Určitě. Co jsme v obraně předvedli, byla katastrofa. Třeba při druhém gólu. Myslel jsem, že jde o ofsajd, jenže bohužel, ten nebyl. Nevím, kam se všichni poděli. Hlinka tam stál úplně sám, míč si v klidu zpracoval a uklidil mi ho k tyči. Stejně jsem to cítil při podobné šanci Pospěcha. Prostě, jak už jsem řekl, hrůza.
Na podzim jste dostali třicet gólů, tedy o jeden méně než za celý minulý ligový ročník. V čem vidíte problém?
No, hrajeme špatně v obraně. A nejen v té. Trenér Kotůlek chtěl, abychom hráli útočně s tím, že nějaký gól dáme. Jenže my jsme vždycky inkasovali a sami se neprosadili. A trvá to dál. Ani šance si nevytváříme. Třeba se Znojmem jsme neměli žádnou a teď s Duklou snad jen dvě. V minulé sezóně nám to fungovalo, teď ne a máme skoro stejný kádr. Proč, to ale není otázka zrovna na mě. Nevím. Myslím, že po technické i psychické stránce to není dobré. Ještě že podzim už končí. To je jediný klad. Máme alespoň nějaký čas se vzpamatovat.
Jak ale z toho srabu, v němž se nacházíte, ven?
Opravdu, nevím. Cloumají s námi všemi emoce a tak bych nerad řekl něco, čeho bych později litoval. Teď je asi třeba rychle vypadnout někde na dovolenou, sami, ať se ani nevidíme, zapomenout na podzim a v lednu začít znovu. Pochopitelně ale úplně jinak. Otočit všichni musíme o sto osmdesát stupňů. Vše musí být diametrálně odlišné. Kdybychom pokračovali ve stejném duchu, bylo by to velice špatné.
