Hlavní obsah

Zimní přípravu si užívám, v Norsku to bylo těžší, tvrdí sparťan Dočkal

Jerez/Praha

Na Letnou přišel Bořek Dočkal (25) po začátku podzimní části sezóny. Trondheim vyměnil za Spartu s vírou, že si vybojuje nejen místo v její základní sestavě, ale i návrat do reprezentace. Povedlo se obojí. Na podzim se stal s jedenácti asistencemi nejlepším nahrávačem ligy. Před startem jara si užívá i zimní přípravu, ta v Norsku byla mnohem delší.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Bořek Dočkal ze Sparty slaví svůj gól v podzimním utkání proti Dukle.

Článek

Máte za sebou tu méně oblíbenou fyzickou část zimní přípravy, která je v českých podmínkách poměrně dlouhá. Vy jste však zažil ještě delší v Norsku. Jak jste tu českou zvládal?

V Norsku je to opravdu těžké a dlouhé… Hráči, kteří za sebou mají angažmá například v Německu, Anglii, nebo Itálii, jsou z české přípravy vyřízení, protože byli zvyklí hrát i velkou část zimy. Tam odletíte po Novém roce na týden k moři a pak jdete na plac. V Anglii ani to ne. Já si českou přípravu užívám, protože jsem zažil tu norskou. Tři měsíce bez soutěžního utkání.

Co v Rosenborgu dělali pro to, abyste se za dlouhou dobu strávenou spolu, nezbláznili?

Důležité je měnit prostředí. Hodně jsme cestovali a poznali spoustu míst. První tři týdny jsme nabírali kondici v Norsku a pak letěli do Španělska, Turecka… Výhodou bylo, že jsme odehráli hodně kvalitních přípravných zápasů. Rosenborg má zvuk, a tak nebyl problém utkat se s kluby jako CSKA nebo Spartak Moskva či Šachtar Doněck. Paradoxně jsme odehráli lepší a kvalitnější zápasy v přípravě, než v prvních pěti kolech v norské lize.

Vám se podzim herně hodně vydařil. Čekal jste, že se ve Spartě tak rychle a úspěšně prosadíte?

Věřil jsem, že by to tak mohlo být, protože pro to byly splněny všechny podmínky. Když jsem se podíval na kvalitu sparťanských hráčů, bylo jasné, že mužstvo má předpoklady pro to vítězit a hrát dobrý fotbal. Neprožil jsem ideální konec angažmá v Norsku, ale to se jednalo pouze o poslední měsíc, nebo dva. Cítil jsem, že mám dobře natrénováno a že s kondicí, ani s herním rytmem bych snad neměl mít problém. Jsem moc rád, že se nám podzim tak podařil, potvrdilo mi to moje domněnky, se kterými jsem na Letnou přicházel.

Fanoušci během podzimu hodně sledovali počet vašich gólových asistencí. Upletl jste si na sebe bič, když jste na první tiskovce ve Spartě pronesl, že za vás mluví statistiky z Trondheimu?

Považoval jsem to za svojí vizitku. Ale že bych cítil nějakou satisfakci, když se mi dařilo přihrávat na důležité góly? To určitě ne, protože tu cítíte ve chvíli, kdy vám někdo něco vyčítá a vy mu zpětně dokazujete, že se mýlil. Každopádně mě to potěšilo, protože sám jsem od sebe očekával, že budu přihrávat na důležité branky. Musím být platný pro tým.

Jak vůbec hodnotíte poměřování výkonů fotbalistů na základě osobních statistik?

Někdy jsou možná tyhle údaje trochu zbytečně nadsazené nad úroveň samotného výkonu, kterým se hráč prezentuje. Pro mě je nejdůležitější, jak se na hřišti cítím. Na druhou stranu si uvědomuju, že odrazem mého výkonu mohou být do určité míry i čísla. Fanoušci i odborníci do statistik hodně nahlížejí, přikládají jim docela velkou váhu. Nejdůležitějším zrcadlem úspěchu týmu jsou totiž góly. A potažmo pak i asistence.

Chtěl byste do budoucna vylepšit statistiku vstřelených branek, nebo jste spokojený s úlohou nahrávajícího hráče?

Čekal jsem od sebe, že branek vstřelím o něco víc. A věřím, že v budoucnu budu v tomto ohledu úspěšnější. Góly podle mě přicházejí hodně ve vlnách, když si věříte a dáte jeden, nebo dva, začne vám to tam padat a pak už to přichází skoro samo.

Každopádně výš než všechny statistiky by byl zisk titulu, je to tak?

Na jaře se spokojím i s tím, když budu třeba i dvě přihrávky od gólu a statisticky to pro mě nebude mít žádný užitek, ale budu mít velký podíl na tom, že mužstvo vítězí a daří se mu. Chceme být úspěšní jako tým.

Myslíte, že i díky vašemu vydařenému podzimu nebudou fotbalisté v budoucnu za každou cenu volit zahraniční angažmá, ale ti v cizině dají přednost i návratu domů?

Situace se určitě hodně mění. Dnes už podle mě ani hráči neskočí po každé nabídce jít ven. Dřív, i když hráč působil ve Spartě, Plzni, Slavii, Liberci, tak se chtěl dostat ven a skočil po téměř každé lepší nabídce. Jenže Sparta a další týmy jsou už dnes na takové úrovni, že dokáží konkurovat evropským klubům a za každou cenu už nikdo do zahraničí nechce. V porovnání finančních aspektů se sportovními ambicemi převažuje sportovní hledisko.

Hraje v tom roli i fakt, že reprezentace není uzavřená hráčům z Gambrinus ligy?

Ano, národní tým je velmi důležitým měřítkem. V současné době, alespoň jak to cítím, není pro nominaci žádnou překážkou, když fotbalista působí v domácí soutěži. Také trenéři si mohou udělat lepší obrázek o jeho výkonnosti. Časy, kdy bylo důležitou vizitkou hráče zahraniční angažmá, jsou podle mě minulostí.

Je pro vás osobně hodně důležité hrát za reprezentaci?

Už jsem si zažil, jaké to je být a nebýt v reprezentaci. A je v tom velmi podstatný rozdíl. Když jsem ucítil, že jsem v širším výběru národního mužstva a mám možnost se do něj propracovat, měl jsem o další důvod víc jít do Sparty. Podle mě by o to měl každý hráč zabojovat.

Reklama