Článek
„A nebylo to rozhodně tím, že bychom se po předchozí vysoké pětigólové výhře nad Slavií vznášeli moc nahoře. Hráči byli spíše nervózní, aby výsledek potvrdili. A takhle to dopadlo," bránil olomoucký kouč Zdeněk Psotka své svěřence a nechtěl připustit, že by se teplický výprask zrodil z jejich přespřílišné euforie.
Hanáci se v oblacích nevznášeli
„Paradox - chtěli jsme hrát z obrany na brejky a standardky jako proti Pražanům, a přitom jsme z brejků a standardních situací inkasovali," glosoval výprask v Teplicích jeden z nejzkušenějších hostujících hráčů Adam Varadi a stejně jako trenér odmítal, že by snad koncert se Slavií udělal s ním a jeho spoluhráči své.
„Naopak, my byli a zůstali na pevné zemi. A teď na ni musíme stát o to víc."
Na ní ovšem v nedělním duelu stály Teplice. „Museli jsme. Bylo zapotřebí, abychom hráli zase jako tým a šli za výhru. Vždyť už pět kol jsme na vítězství nedosáhli a zabrat právě doma bylo strašně důležité," glosoval vzkříšení svého celku Štěpán Vachoušek. Potěšený, jak se podařil záměr naplnit, spokojený, že poprvé bez stále zraněného Mahmutoviče daly Teplice zase čtyři góly.
„I to bylo důležité. Stejně jako fakt, že se o ně postarali hned čtyři hráči," kvitoval, i když svou úvodní trefu - mimochodem vůbec první v tomto ročníku - zlehčoval. „Haluz. Špatně jsem balón trefil, a kdyby zůstal gólman Zlámal stát, spadl by mu do náruče. Naštěstí se rozhodnul, že padne."
Nikoli třetí příčka, ale výkon těšil trenéra
Nejen čtyři vstřelené branky ale věštily teplické jarní probuzení. „Pro mě byla nejcennější převedená hra. Zarputilost a urputnost, s níž jsme od první minuty za výhrou šli. Už v prvním jarním kole jsme na Dukle zahráli ve druhé půli velice dobře, byť jsme na Julisce prohráli, teď jsme na výkon navázali," liboval si teplický kouč Zdeněk Ščasný, jehož tým se po vysoké výhře vrátil v tabulce na třetí příčku.
„Návrat na třetí stupínek pro mě nic neznamená, podstatné je, že jsme zlomili sérii táhnoucí se už po pět kol a navázali na podzimní výkony," kvitoval, že s jarem se vrací zase teplická ofenzivní síla. I zásluhu africké fotbalové legie, která se s příchodem jara probrala.
„Dopředu funguje fakt skvěle. Umí to jeden na jednoho, dovedou se prosadit, moc nám v ofenzivě pomáhají," přiznával Martin Jindráček, že i probuzení zahraničních akvizic mužstvu i jemu samotnému pomohlo.
„Nemluvil bych o jednotlivcích, podstatná byla bojovnost a nasazení celého mužstva. Z toho se pak rodily i fotbalové momenty," nenechával se Vachoušek strhnout chválou dopadající na celý tým a zahraniční legii především.
„V Teplicích mají vytvořeny všechny podmínky, aby se učili, pracovali a fotbalově rostli. Záleží jen na nich, jak jich využijí a jak se prosadí."
