Hlavní obsah

Hanuš se vrátil do Edenu, ale se Slavií neměl slitování. Neřešil jsem minulost, smál se po skvělém výkonu

Praha

Musel se pakovat jako nepotřebný. V létě 2009 se fotbalový brankář Jan Hanuš stal klíčovým mužem Slavie Praha. Ale jen na pár týdnů. Brzy o výsostnou pozici jedničky přišel a následně se protloukal po hostováních. Byl v Hlučíně, Hradci Králové a Vlašimi. Od léta 2012 se usadil v Jihlavě. V dresu Vysočiny v neděli večer skvělými zákroky přispěl k vítězství 2:1 nad Slavií, která jej pro velký fotbal vychovala. „Neřešil jsem minulost, nepropadl jsem žádné nostalgii. Hlavní byla výhra Jihlavy," smál se po utkání pětadvacetiletý borec.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Vysočiny Jihlava Jan Hanuš.

Článek

Shodou okolností jste se do základní sestavy dostal po dlouhých týdnech právě při duelu proti Slavii. Nebyl jste před zápasem nervózní?

Ani trošku. Cítil jsem se dobře. Dostal jsem se ve Slavii do velkého fotbalu, vlastně jsem zde začínal. Ale neřešil jsem minulost, soustředil jsem se na svůj výkon. A hodně se těšil.

Ani při nástupu na trávník před zahajovacím hvizdem rozhodčího vás nepřepadly emoce?

Ne. Pozdravil jsem se s bývalými spoluhráči, s nimiž jsem ve Slavii vyrůstal. Pak jsem se koncentroval na utkání, které jsem si hodně užil. Atmosféra byla báječná.

I přestože váš tým zápasu dominoval, zachytal jste si poměrně dost. Byla ofenziva Slavie hodně nebezpečná?

Hlavně v prvním poločase měli několik nebezpečných střel ze střední vzdálenosti. Ale my jsme výborně bránili, nepustili jsme je do mnoha vyložených šancí. Slavia byla odsouzená spíše ke střelbě zpoza velkého vápna.

Dvakrát jste vychytal Juhara, pohotovým zákrokem jste zmařil i tři velké příležitosti Škody, Hrubého a Vošahlíka. Která z šancí soupeře byla pro brankáře nejsložitější?

Zřejmě hlavička Hrubého v druhém poločase, protože balón se při zakončení z bezprostřední blízkosti svezl po mokrém trávníku a já jej na tyčku vytlačil spíše se štěstím.

Představuje vítězství na Slavii pro Jihlavu klíčoový krok k záchraně?

Uvidíme. Ještě zbývá devět zápasů. Rozhodně věřím, že body budou přibývat.

Před čtrnácti dny vyhrála Jihlava v Praze na Dukle, nyní jste byli stoprocentní na Slavii. Čím si vysvětlujete velkou úspěšnost na hřištích soupeřů?

Hrajeme hodně aktivně, nejsme zalezlí. Snažíme se kombinovat, něco vymyslet a hrát, přestože nejsme doma. Doufám, že i v dalších zápasech na naše dva výkony z Prahy navážeme a budeme úspěšní.

Když jste před téměř pěti lety chytal za Slavii v kvalifikaci o Ligu mistrů proti Tiraspolu, napadlo by vás, že jednou budete v Edenu v roli protivníka při bitvě týmů bojujících o záchranu?

Ani náhodou. Ale někdy se situace ve fotbale tak vyvrbí.

Nicméně Slavia dokonce při nedělním souboji tahala za kratší konec v konfrontaci s vaší Jihlavou.

Oni nemají špatný tým a určitě půjdou výkonnostně nahoru. Každopádně my jsme je přehráli. Předvedli jsme výkon přesně podle plánu. Dobře jsme bránili, hráli aktivně a byli jsme nebezpeční.

Při zranění Blažka bude boj o záchranu Jihlavy mezi elitou na vašich bedrech. Od léta 2012 šlo přitom teprve o váš pátý start v základní sestavě Vysočiny v ligovému utkání. A první vítězný. Je pro vás osobně triumf na Slavii hodně důležitý pro nadcházející vypjaté bitvy?

Určitě. Tříbodový zisk z Edenu mi dodá sílu a sebevědomí. Ale nejen mně. Určitě i ostatním klukům.

Měl jste šanci promluvit s brankářem Blažkem, jehož jste po zranění mezi tyčemi jihlavské branky v minulém kole nahradil?

Ano. Jarda mě za výkon na Slavii pochválil, což mě hodně potěšilo.

Reklama

Související témata: