Článek
Znovu jste rozhodl zápas. Čtvrtý gól v šesti jarních zápasech. Kde se ta jarní střelecká forma vzala?
To nevím. Skoro rok a půl jsem čekal na ligový gól. Bylo v tom i zranění kolena, ale na podzim se mi střelecky nedařilo. Když jsem dal gól v prvním jarním zápase Bohemce, nervozita ze mě spadla a pokračuje to dál.
V první půli jste ale mohl dát hattrick. Nemrzí vás to?
No, šance jsem měl dvě a spálil jsem je. V poločase za stavu 1:1 mě to štvalo, kluci na mě hodně spoléhají, a já to nedal. Naštěstí jsem to napravil ve druhé půli. Škoda, že Slovácko rychle snížilo, protože pak z toho bylo zbytečné drama. Celý týden jsem kvůli zdravotním problémům netrénoval, už jsem toho měl dost. Po gólu jsem dostával křeče a musel jsem střídat, ale pořád jsem věřil, že vyhrajeme.
Vy si umíte udělat v šestnáctce prostor...
To je můj způsob hry. Snažím se obránce přetlačit. Já nikdy nebudu Ronaldo, abych to na hřišti nějak míchal.
Milan Mišůn dal Hečovi gól střelou mezi nohy. Vzal jste si od něho inspiraci, že jste to udělal stejně?
Dostal jsem míč od Ládi Volešáka. Zpracoval jsem si ho, šel do vápna a přetlačil Radu. Chtěl jsem dát míč z toho úhlu na zadní tyč, sjel mi ale po noze a prošel gólmanovi mezi nohama. Hlavně, že skončil v síti a vyhráli jsme. Tyhle body jsou pro nás velice cenné. Od sestupových míst jsme odskočili na čtyři body. Není to nic moc, ale psychicky to pomůže.
Cítíte po svém gólovém procitnutí úlevu?
Hrozně velikou. Doufám, že to ještě neskončilo a bude mi to tam padat dál. Když to tam padá, zvedne se zdravě sebevědomí. Škoda, že to nevyšlo se Spartou, proti které jsem měl také velkou šanci.
Vy jste býval vyhlášený až obávaný bouřlivák. Co vás zklidnilo?
Čekáme rodinu. V osobním životě jsem se zklidnil. Doufám, že to je vidět i na hřišti.
V jakém termínu dítě čekáte a víte, co to bude?
Na přelomu září a října. V létě se budeme s přítelkyní brát, ale co se narodí, ještě nevíme.
