Článek
Jak proběhl v klubu týden po debaklu v Plzni?
I když jsem v tom zápase nechytal, mám stále v hlavě, že jsme po deseti minutách prohrávali o dva góly. A nebylo tam z naší strany nic, co patří k bojovnému fotbalu. Snažili jsme se proti Ostravě výpadek odčinit. Po průvanu, který přišel do kabiny, jsme dali do hry správné srdíčko. Hrál se fotbal nahoru a dolů.
Je složité chytat za improvizovanou obranou?
Udělali jsme si to těžší, když Ostravští snížili na 3:2. Ale naštěstí jsme to zvládli. Od toho jsem na hřišti, abych organizoval obrannou řadu. V nezvyklém složení jsme hráli v podstatě poprvé, příště to bude určitě lepší. Pokouším se pomáhat stoperům, když Jirka Pimpara s pravidelnými starty v lize teprve začíná a Isaac Sackey neumí říci česky ani „ahoj“, když to řeknu v nadsázce (mírný úsměv).
S Pimparou jste byli spoluhráči už v druholigovém Varnsdorfu. Jenže první liga je něco jiného...
Je pravda, že jsme spolu dlouho nehráli, protože libereckou obranu až do svého zranění dirigoval Radek Kováč a „Pimpy“ v té době marodil. A po uzdravení naskakoval na pár minut do útoku. A když šel na stopera, v bráně byl Lukáš Hroššo. Teď jsme se sešli v základní sestavě, a řekli jsme si, že si ten zápas s Ostravou užijeme. Ale byly to nervy.
Hned v úvodu jste nahrál Davidu Pavelkovi na gól. Jak se to seběhlo?
Při výkopu jsem si všiml, že Pavelka je vepředu v situaci jeden na jednoho. A zkusil jsem poslat míč až k němu. Bránící hráč balón nezachytil a David to udělal fantasticky. Pak přidal druhou branku. Jen mě mrzí, že nedal hattrick, k němuž měl v závěru blízko. Určitě něco zaplatí i za ty dva góly. Je pokladníkem, ale já si ho pohlídám (úsměv).
Kam směřují liberecké ambice?
Zatím jsme pátí, taková šedá myš vzadu za třetím místem. Uvidíme, jestli jsme schopni zopakovat loňské jaro, kdy nám to náramně vyšlo. Budeme se rvát a třeba nám snaha přinese štěstí.
